Kousek za českými hranicemi žije v Německu početná populace vlků. Kdo by ale čekal, že to bude v nějaké lidmi málo dotčené krajině, šeredně by se mýlil. Vlci tady žijí ve vojenských újezdech, v běžně obhospodařované kulturní krajině, dokonce i v odtěžených uhelných dolech. Kdy se odtud rozšíří do Čech?

Hnědouhelná elektrárna Boxberg, mnohasetmetrový kolos budov, svítí do brzké prosincové tmy. Z obrovských chladících věží stoupá dým a umocňuje dojem hučícího monstra vyživujícího mocný německý průmysl. V těsném sousedství se rozkládá ohromný povrchový důl a nějakých 15 kilometrů vzdušnou čarou leží další energetický gigant – elektrárna Schwarze Pumpe. Zdá se to neuvěřitelné, ale právě tahle oblast je centrem výskytu vlků v německé Lužici.

„Vlci nepotřebují divočinu. Potřebují dost potravy a potřebují místa, kde se mohou přes den schovat a odpočinout si,“ říká Catriona Blumová z biologické kanceláře Lupus, která sídlí přímo na pomyslné spojnici mezi zmíněnými elektrárnami a zaměřuje se na sledování lužických vlků. Její slova potvrzuje i jedna ze zakladatelek kanceláře, bioložka Ilka Reinhardtová. „Pojedeme teď do oblasti, kde býval a zčásti stále je vojenský prostor. Jde přitom o místa, která lidé celkem běžně využívají.“ Více zde…