Vaše reklama

VLČÍ HŘBET - velké víkendové dobrodružství za pár babek

11.02.2010 - 23:55   |   Redakce: Tomáš Formánek, Michal Holub - tisicovky.cz

Autor: © Renáta Šašková

Máte pocit, že za velkým zimním dobrodružstvím je třeba vyrazit přinejmenším do Alp, anebo ještě lépe do Grónska či Antarktidy? Přesvědčíme vás o opaku! Je pravdou, že náročností a zážitky se naše dnešní výprava s těmito oblastmi srovnávat opravdu nemůže, ale zase na ni lze vyrazit jen s několika korunami v kapse a na jediný den. Zveme vás na jednu z méně známých krkonošských rozsoch – Vlčí hřbet.
 
 
Klimaticky jsou Krkonoše naším nejdrsnějším pohořím, hřebenové partie nad 1400 m n. m. jsou srovnatelné s pobřežím Grónska. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 2 a 0 oC, průměrná roční maxima sněhové pokrývky dosahují 2 m. Sníh zde leží více než půl roku, častý je silný vítr a mlhy. Při pohybu v horách v zimě hraje významnou roli tyčové značení. Čtyřmetrové tyče jsou umisťovány v takových vzdálenostech od sebe, aby byly vodítkem i při velmi špatné viditelnosti. Zajímavostí Krkonoš jsou tzv. němé značky, jež slouží k orientaci za ztížených podmínek. Vytvořil je akademický malíř Kamil Muttich.
Od roku 1963 je na ploše 363 km2 vyhlášen KRNAP, Krkonošský národní park. Z hlediska ochrany přírody je členěn do I., II. a III. zóny, kde I. zóna je nejcennější. V I. a II. zóně platí zákaz pohybu mimo značené turistické a lyžařské cesty. Na KRNAP navazuje ochranné pásmo v šířce 5–10 km. V Krkonoších napočítáme 54 hlavních tisícimetrových vrcholů, z 20 nejvyšších tisícovek České republiky jich 15 najdeme právě zde. Bohužel z 54 jich je 16 nepřístupných, neboť leží v I. nebo II. zóně KRNAPu a přes jejich vrchol nevede turistická ani lyžařská trasa.
Vlčí hřbet
Podrobné názvosloví v oblasti Vlčího hřbetu (též Vlčího hřebenu, dříve i Vlčince) neexistuje. Oficiálně je v literatuře v současné době používán název Vlčí hřbet jako označení celé rozsochy táhnoucí se od Dvoraček pod Lysou horou a Kotlem na severu až po Vítkovice na jihu, názvem Vlčí hřeben pak bývá v mapách označována část rozsochy končící v severním sedle pod Preislerovým kopcem.
Z geologického hlediska je Vlčí hřbet tvořen převážně fylity. Najdeme zde čtyři hlavní tisícimetrové vrcholy, z nichž pouze jeden nese název, ostatní byli pojmenovány podle své polohy. Přes vrcholy nevede žádná značená cesta, ty vedou pouze po úbočích hřebene. Po západním svahu vede žlutá turistická s modrou cyklostezkou – tzv. Vlčí cesta, po východním svahu vede do údolí Kozelského potoka zelená turistická s modrou cyklistickou trasou – tzv. Exkurzní cesta spojující Rezek s Dvoračkami. V zimním období jsou všechny tyto cesty využívány jako součást lyžařského běžeckého areálu s dobře upravovanými stopami. I přesto, že přímo přes vrcholy nevede žádná cesta, jsou všechny díky své poloze ve III. zóně KRNAP volně přístupné nejen v létě, ale i v zimě na běžkách.
Přestože se vlastní hřbet přibližuje v některých úsecích jen na několik set metrů od značených cest, je jeho zdolání a přechod všech vrcholů orientačně poměrně náročné. Navíc si na tomto jen ojediněle navštěvovaném hřbetu téměř jistě budeme muset cestu v zimě sami prošlapávat hlubokým sněhem, čímž si ještě umocníme zážitek z dobrodružného hledání a zdolání všech čtyř vrcholů. Trasa rozhodně není vhodná pro milovníky dobré stopy ani začínající a nezkušené běžkaře, zvláštní opatrnosti je třeba dbát zejména při překonávání skalních výchozů s četnými puklinami, často zavátými sněhem, a při prudkých sjezdech lesem mezi stromy, vývraty a osamocenými skalkami. Za mlhy to doporučujeme pouze zdatným turistům, raději s použitím buzoly nebo GPS.
Vlčí hřeben
Severní část Vlčího hřbetu. Nacházejí se na něm tři hlavní vrcholy pojmenované dle jejich polohy: Vlčí hřeben – S vrchol, Vlčí hřeben a Vlčí hřeben – J vrchol. Jižní vrchol (1119 m n. m.) je pouze plochý a nevýrazný, zalesněný smrkem a bez výhledů. Poblíž nejvyššího místa se nachází geodetický bod (1117,7 m n. m.), na východním svahu stojí ve výšce 1010 m n. m. tzv. Kozí budka – malá dřevěná stavba. Střední vrchol (1124 m n. m.) je rovněž zalesněn smrkem, místy s pasekami umožňujícími částečné výhledy. Zajímavostí je stejná výška sedel (1104 m n. m.) oddělujících tento střední vrchol od obou krajních. Nejvyšší a zároveň bezesporu nejkrásnější je severní vrchol (1140 m n. m.). Tvoří jej protáhlý skalnatý hřebínek a i na jeho příkrých svazích se nacházejí další četné skalní výchozy a sutě. Je rovněž zalesněn smrkem, ovšem z vrcholové skalky s geodetickým bodem (1140,2 m n. m.) se výhledy mezi dorůstajícími stromy dosud otevírají.
Preislerův kopec
Jihovýchodní výběžek Vlčího hřbetu, výška 1035 m n. m., je tvořen fylity. Zalesněn smrkem, na vrcholu se nachází zajímavá skalka s geodetickým bodem (1034,7 m n. m.), ovšem bez výhledu. V severním průseku je malý opuštěný lom kamene. Od ostatních tří tisícovek Vlčího hřbetu je Preislerův kopec oddělen sedlem ve výšce 994 m n. m.
Odkud vyrazit
Rokytnice nad Jizerou – již v roce 1562 připomínaná jako ves sklářů, rovněž se zde těžilo zlato a měď. V polovině 18. století bylo spojeno osm vesnic v městečko. Najdeme zde několik lidových roubených chalup, nejhodnotnější jsou roubené městské domy čp. 184 a 205. Secesní radnice s věží vysokou 37 m byla postavena v roce 1903. Rokytnice je střediskem cestovního ruchu a sjezdového lyžování, sjezdovky leží na jihozápadním svahu Lysé hory a na jižním svahu Studené. Narodil se zde německý spisovatel a básník Franz Fühmann.
Horní Mísečky – založeny roku 1642 jako osada dřevařů a horníků. V 50. letech 20. století zde probíhal rudný průzkum, po němž zde zůstaly ubytovny. Ty byly postupně přestavěny a dnes slouží jako rekreační objekty a turistické chaty. I v současné době zde probíhá další rozsáhlá výstavba rekreačních objektů.
Přístup
Z Dvoraček (původní bouda pro chov dobytka zde byla založena před rokem 1688 jako jedna z rokytenských dvorských budov, po požáru roku 1893 byla přestavěna pro turistické účely, dnešní stav pochází z roku 1928) přes rozcestí Pod Dvoračkami na jih po žluté a červené turistické značce. U lesní školky, kde jedna cesta uhýbá vpravo, pokračujeme po další cestě přímým směrem. Zanedlouho se cesta na pasece stáčí vlevo, my však stále pokračujeme přímým směrem po hřbetu terénem vzhůru. Po necelém kilometru vystoupáme na Vlčí hřeben – S vrchol. Po hřbetu nejlépe pokračovat na ostatní vrcholy. Z Vlčího hřebene – S vrchol na Vlčí hřeben asi 700 m, dalších 1200 m na Vlčí hřeben – J vrchol. Stále na jih až jihovýchod do sedla a z něj pak asi 400 m na Preislerův kopec
 
Z osady Rezek přímo na sever terénem a po 750 m na Preislerův kopec. Severozápadně do sedla a pak severně až severozápadně na Vlčí hřeben – J vrchol, dále po hřebeni na ostatní vrcholy
 
Z Horních Míseček po modré a zelené na Dvoračky (6 km), další cesta popsána výše
 
Z Rokytnice po modré na rozcestí Pod Dvoračkami (4 km), další cesta popsána výše
 
Doplňující informace
Vlčí hřbet je jednou z rozsoch vybíhajících ze Západního Českého hřbetu v Krkonoších – v našem nejvyšším a asi i nejznámějším pohoří rozkládajícím se podél státní hranice s Polskem v délce přibližně 30 km od Harrachova po Žacléř. Jeho šířka činí až 15 km, hlavní hřebeny se přes rozsochy svažují k jihu a přecházejí v krkonošské podhůří. Severní polské svahy jsou strmé a nepříliš členité, jižní české jsou naopak rozčleněné údolími celé řady potoků a říček (Labe, Úpa, Jizera, Mumlava…). V Krkonoších leží i naše nejvyšší hora Sněžka (1602 m n. m.).
Hraniční Slezský hřbet s krásnou náhorní Labskou loukou, pramenem Labe a rozsáhlými loukami ve své západní i východní části je v průměru vysoký 1100 m n. m. Vypínají se z něho nejvyšší krkonošské vrcholky (Luboch, Violík, Vysoké kolo, Mužské a Dívčí kameny, Malý Šišák, Stříbrný hřbet, Sněžka, Svorová hora, Tabule). Souběžný Český hřbet se rozkládá na českém území a příčně jej protíná Labe. Horské vrcholky jsou zde nižší než na Slezském hřbetu, ale výhledy jsou odtud nádherné a někdy i bohatší než z hřbetu Slezského. Západní i východní část Českého hřbetu je ke Slezskému připojena náhorními loukami. V západní části Českého hřbetu je dobře patrný vrchol Lysá hora, Kotel (Kokrháč) a Zlaté návrší. Z Lysé hory jižně odbočuje poměrně dlouhá rozsocha přes Vlčí hřeben, která končí nad Jilemnicí, další rozsocha vybíhá ze Zlatého návrší a končí nad Vrchlabím Zadním a Předním Žalým. Ve východní části Českého hřbetu jsou strmé Kozí hřbety, ještě dál na východ se tyčí mohutná Luční hora, od níž na jih směřuje dlouhá rozsocha přes Výrovku a Liščí horu a dále až k Černé hoře nad Janskými Lázněmi. Východně od Luční hory se vypíná Studniční hora, jejíž východní svah prudce klesá do Obřího dolu, kam se svažují i jižní svahy Sněžky a severozápadní svahy Růžové hory. Zcela svéráznou část Krkonoš, tzv. Rýchory s ojedinělou pralesovitou částí, najdeme na jihovýchodním okraji pohoří.
 
Celek: Krkonoše
Podcelek: Krkonošské rozsochy
Okrsek: Vlčí hřbet
Zeměpisné souřadnice:
Vlčí hřeben – S vrchol: WGS-84: 50o43´56´´s. š., 15o30´37´´v. d.
Zeměpisné souřadnice:
Vlčí hřeben: WGS-84: 50o43´38´´s. š., 15o30´24´´v. d.
Zeměpisné souřadnice:
Vlčí hřeben – J vrchol: WGS-84: 50o43´23´´s. š., 15o30´25´´v. d.
Zeměpisné souřadnice:
Preislerův kopec: WGS-84: 50o42´48´´s. š., 15o30´53´´v. d.
Příslušné mapy: ZM (kartografický úřad) 1:10 000 / 03-23-23 (Vlčí hřeben – S vrchol),
ZM1:10 000 / 03-41-03 (Vlčí hřeben, Vlčí hřeben – J vrchol, Preislerův kopec), KČT 1:50 000 / 22; ShoCart 1:50 000 / 24
Přístupnost vrcholů: bez omezení, III. zóna KRNAP; ani na jeden z vrcholů nevede značená nebo neznačená cesta
Objekty a vybavenost na vrcholech: není
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Autor: © Renáta Šašková

Autor: © Renáta Šašková

Autor: © Renáta Šašková

Autor: © Renáta Šašková

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.93

Anketní otázka