Kde je možné „si sáhnout“ na globální změny klimatu? Arktida a její ustupující ledy k těmto oblastem nesporně patří – a nyní vědci ohlásili, že zřejmě objevili jeden z hlavních „motorů“ tohoto poměrně rychlého tání. Na vině je dle studie, otištěné v posledním čísle časopisu Science, nebývale teplé proudění v Průlivu Fram mezi Grónskem a Špicberky.

Teplota tohoto proudu je dle odborníků prokazatelně největší za poslední dva tisíce let a jen za posledních 120 let se zvýšila nejméně o dva stupně. Toto proudění je tedy dle nich možné považovat za jeden z klíčových faktorů ovlivňujících „rozpouštění“ ledu v této části světa, která v letech 1979 – 2009 přišla o část ledového pokryvu větší než je například celá Aljaška. Pesimisté dokonce předpokládají, že Arktida může během několika příštích desetiletí být v letních měsících zcela bez ledu.

„Toto oteplování je výrazně vyšší než cokoliv, co zde bylo v uplynulých 2000 letech,“ uvedl jeden z autorů studie Robert Spielhagen. Podle něj nyní tato trasa působí jako hlavní „přívod“ teplejších vod z ostatních částí oceánu.

Dírkonožci jako teploměr

Jeho kolega Thomas Marchitto dodává, že právě v tom je klíčové zjištění: současné teploty jsou vysoko nad „normálem“. „Vždy jsme věděli, že Arktida je z hlediska oteplování nejcitlivější oblastí Země, ale nebylo moc jasné, jak se mění teploty v kontextu posledních tisíců let,“ uvádí.

Tým vědců své údaje o teplotách vod získal několika metodami, a to především vrtáním sond, z nichž bylo možné získat analyzováním pozůstatků mikroorganismů představu o teplotách. Vrstvy schránek dírkonožců, které zkoumali, jsou totiž velmi citliví na výkyvy teploty a žijí pouze ve vodách o určité teplotě. Pro vědce tedy sloužili v roli svébytných teploměrů. Získaná data ověřovali dalšími analýzami usazenin.

Narůstání teplot tohoto proudění může mít podle výzkumů větší vliv na arktické ledy, než se může zdát na první pohled. „Chladná mořská voda je zásadní pro formování ledových pokryvů, které pomáhají ochlazovat planetu odrážením slunečních paprsků,“ uvedl Marchitto.

Na obrázkumapa proudění k Arktidě - červeně jsou označeny směry, jimiž vede teplé proudění, žlutým bodem místo výzkumu (Foto: Robert Spielhagen / Science/AAAS. Všechna práva vyhrazena, další šíření je možné jen se souhlasem autora)

Související článek: Jak přišla Arktida ke svému jménu

Zdroj:Science Magazine    Ekolist