Vaše reklama

Specifická rizika pro děti v horách

05.01.2015 - 21:39   |   Redakce: Dana Jakoubková, odb. konzultant MUDr. I. Rotman

Pobyt a pohyb dětí v horském prostředí je třeba korigovat s ohledem na jejich věk a individuální dispozice.

Čím menší dítě, tím menší energetická rezerva k výkonu. Dětský organismus pracuje blízko maximálních schopností (v 6 letech téměř na 100 % spotřeby kyslíku – VO2max). Pohyb v horách pro ně musí být potěšením, ne dřinou, proto si ověřujte, zda je to opravdu baví. Zároveň byste měli sledovat, jak se cítí, protože ono samo na problém často neupozorní a pravděpodobně nebude schopné rozpoznat příznaky výškových potíží. Pobyt ve výšce nad 1500 metrů není vhodný pro kojence, děti chudokrevné, hypotrofické, dříve narozené a jinak zdravotně oslabené a je třeba vše posuzovat v souvislosti s nadmořskou výškou, v níž dítě pobývá normálně. Na konci túry jsou děti unavené a nesoustředí se na chůzi, což může vést k těžkým úrazům. S dítětem na horské túře zahajte sestup včas – s ohledem na věk dítěte a vývoj počasí se snažte být do 15 hodin odpoledne dole, v kempu, na chatě…
 

Ušní, nosní, krční

Častý dětský problém – bolest v uších a zánět středního ucha – je v souvislosti s vyšší nadmořskou výškou umocněn. Náhlou změnu výšky a barometrického tlaku neumějí kojenci a batolata kompenzovat polykáním. Jedete-li autem přes hory, je dobré nechat dítě sát každých 300–500 výškových metrů. Brát kojence do lanovky se nedoporučuje vzhledem k rychlé a velké změně tlaku vzduchu. Pokud je děcko nachlazeno, je třeba mu častěji čistit nos.
Zimní ubytování v horské chatě či hotelu s místnostmi, kde je suchý a přehřátý vzduch, může u dítěte vést k zánětu hrtanu.
 

Akutní horská nemoc (AHN)

Ohrožení dítěte nedostakem kyslíku a ostatními vlivy horského prostředí do 3000 metrů nadmořské výšky není podle současných lékařských studí větší než u dospělého jedince.
Jestliže se u dítěte objeví byť jenom jeden z následujících příznaků: zažívací potíže (nechutenství, nevolnost, zvracení), únava nebo slabost, závratě nebo bolest hlavy a porucha spánku, k tomu nezájem o zábavu – zvýšená podrážděnost, je třeba uvažovat o akutní horské nemoci! To vše samozřejmě, pokud jste vystoupili nahoru a pobývali tam několik hodin – symptomy se obvykle objeví 4 až 12 hodin po výstupu do výšky.
 

Evakuační plán

Dospělý by měl mít logisticky zvládnutý „evakuační plán“. Pobytu ve výšce s dětmi, kdy sestup na nižší výškovou úroveň vzhledem k charakteru terénu zabere třeba den nebo dokonce vyžaduje výstup, byste se měli vyhnout. Sestup s dítětem bude každopádně složitější než s dospělým, možná budete i starší dítě muset nést a je třeba jej dopravit na vhodnou kyslíkovou úroveň během hodiny po objevení příznaků.
 

Prevence AHN:

Stejně jako u dospělých je nutné od výšky 2500 m dodržovat zásady bezpečné rychlosti výstupu:
·                       pomalý výstup s výškovým maximem 300 až 400 metrů za 24 hodin
·                       doporučuje se jeden odpočinkový den na každých 1000 metrů výšky, při
·                       špatném počasí i více (špatné počasí demoralizuje)
·                       vyloučení nadměrné zátěže ve výšce
·                       bedlivé pozorování chování dítěte
·                       okamžitý sestup při příznacích AHN
O lékové prevenci (acetazolamid, dexametazon) neexistují experimentální studie, z lékařských a etických důvodů je třeba ji odmítnout.
 
______________________________________________________________
Informační zdroje:
Lékařská komise Mezinárodního sdružení horolezeckých svazů (UIAA)
Společnost horské medicíny c/o Český horolezecký svaz
Zdravotní komise Horské služby Slovenské republiky
Wandern und bergsteigen mit Kindern (Naturfreunde Oesterreich)
International Society for Mountain Medicine
Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.89

Anketní otázka