Vaše reklama

Sníh a led v tábornické kuchyni

14.01.2010 - 02:58   |   Redakce: Dana Jakoubková

S nutností použít pro vaření vodu ze sněhu či ledu se samosebou nesetkáme jenom v zimě. Ve vyšších výškách je to celkem běžný zdroj vody po celý rok. Po obvyklých ?očistných? úpravách by měla být použitelná jako kterákoliv jiná. Ale?

…jeden malý otazník nad tímto zdrojem přeci jenom visí.Voda získaná ze sněhu či ledu je stejně jako třeba voda dešťová v destilované podobě – tedy měkká. Znamená to, že neobsahuje minerály. A ty jsou jednou ze šesti hlavních látek (voda, sacharidy, tuky, proteiny, minerály, vitamíny) nezbytných k harmonickému fungování organismu. Zajímalo nás jak se tento deficit projeví ve funkci našeho těla, případně jak nejvhodněji jej kompenzovat.
O co jde
Minerální látky jsou prvky nebo jednoduché sloučeniny, které tělo dostává spolu s potravou. Ty jež jsou v těle přítomny ve značném množství se nazývají makrominerály (vápník, fosfor, sodík, chlor, draslík a síra), ostatní menšinové jsou stopovými prvky. Označují se i jako soli nebo ionty. Nosným základem minerálů je voda. Problematika nedostatku minerálních látek tedy přímo souvisí s pitným režimem. Nedostatečným příjmem tekutin vlastně tělu zabraňujeme minerály a další látky roznášet a zvyšujeme jejich koncentraci v tělesné tekutině. Například zvýšená koncentrace sodíku v krvi může mít spolu s poklesem krevního tlaku za následek vyšší srážlivost, což může vyústit až ve vmetek do plic, který je nejčastější příčinou smrti (mimo úrazy) v extrémních výškách. Ze stejného důvodu se zvyšuje výskyt omrzlin. Opačný problém - nedostatek sodíku se projevuje jen vzácně svalovou křečí nebo selháním ledvin.
Vodu tělo ztrácí více způsoby (dýchání, pocení, močení, zvracení, průjem ...) a minerální látky spolu sní. Trénovaný člověk přitom ztrácí asi o polovinu méně, ale je to individuální. Za normálního stavu organismu se nejmarkantněji projeví ztráta minerálů při pocení - vylučuje se hlavně sodík, a při močení - vypouštíme draslík . Vzniklý deficit při běžné činnosti dostatečně vyrovná pestrá strava nebo lépe racionální výživa. Až teprve při vrcholových výkonech bez ohledu na oblast činnosti a v extrémních klimatických podmínkách (horko, zima, vlhkost, výška…) se tento problém může projevit negativně fyzickými problémy jako třeba svalovou ochablostí, křečemi, ztrátou výkonnosti a dalšími zdravotními potížemi, které se také mohou projevit s dosti velkým zpožděním. Nedostatek minerálů tedy souvisí přímo s energií a výkonností.
Podíváme-li se na věc obráceně, pak opravdu velmi zjednodušeně a v souvislosti s výkonem a pohybem vůbec je dostatečná hladina sodíku a draslíku nutná pro nezbytný stah svalu a vedení nervového vzruchu. Nebo-li abychom měli schopnost se vůbec a dobře hýbat. Se stoupající fyzickou zátěží a případným stresem se jejich potřeba zvyšuje. Nedostatek ostatních iontů se zdravotně projeví spíše v dlouhodobém horizontu, což ovšem jejich význam nijak nesnižuje. U sodíku ještě hrozí závratě, což není zanedbatelné ani třeba v horách či na kole.
Tak tedy ano či ne?
Odpověď není zcela jednoznačná. Učební texty pro instruktory horolezectví uvádí v kapitole Výživa sportovce: „...Vodu získanou rozpouštěním sněhu a ledu je nutné obohacovat minerály...“. Naproti tomu v knize Vysokohorská medicína a psychologie (Ward, Milledge,West) z roku 2000 je v kapitole Výživa a funkce střeva uvedeno: „...doplňky jako vitamíny a minerály nejsou patrně nutné, pokud je přijímána vyvážená strava, s možnou výjimkou potřeby doplňování železa a menstruujících žen“. Stejně tak se doktor Ivan Rotman předseda Společnosti horské medicíny domnívá, že minerálů bude v potravinách (konzervách, lyofilizovaných, dehydrovaných) poměrně dost, a případný nedostatek ve vodě ze sněhu a ledu vyváží s výjimkou extrémních okolností, které by nutily k pití velkého množství demineralizované vody bez současného příjmu potravy, a tudíž ke vzniku „otravy vodou“.
Členové horolezeckého svazu, kteří byli často na tento zdroj vody odkázáni i na velmi dlouhou dobu se v podstatě shodují v tom, že během náročných výprav na sobě nepociťovali důsledky pití demineralizované vody, a že doplnění minerálů za současně vyvážené stravy není nutné, ale jejich užitím se nic nezkazí. Někteří doporučují zvětšit ředění než je v návodu, jiní doporučují přibalit nějaké to pivko. Pro extrémní podmínky např. polární oblasti jsou také k sehnání potraviny, které jsou vyráběny s minerální nadstavbou např. instant Trango.
Domácí ionťák
Rozpusťte kávovou lžičku kuchyňské soli, 4–5 kostek cukru v jednom litru vody. Pak přidejte šťávu z jednoho citronu, pomeranče nebo grapefruitu. A je to.
Ionťáky
Pro běžné podmínky obvykle stačí pro vyrovnání minerálního deficitu přidat do stravy lžičku soli. Ve většině elektrolytových nápojů není kuchyňská sůl obsažena. Pokud se přeci jen uchýlíte ke sportovním - iontovým - nápojům, pak byste měli vědět jak je užívat, přičemž každý ionťák by měl obsahovat minimálně sodík, draslík, hořčík, vápník, fosfor a chlor. V nápoji se minerální látky nacházejí ve formě chloridů, uhličitanům fosforečnanů a organických sloučenin - nejčastěji se přijímají ve formě chelátů (organická forma minerální látky). Pro nákup se tedy často doporučuje chelátový komlex. A znovu je třeba připomenout souvislost především s dlouhotrvajícím, náročným výkonem či pobytem v extrémních podmínkách, a to hlavně preventivně a ne ve velkých dávkách s ohledem na možné žaludečně-střevní problémy.
Tip
Neobyčejně vysoký obsah draslíku má jablečný ocet, který zároveň oplývá silným antiseptickým účinkem. Vysoký obsah sodíku, draslíku,hořčíku i vápníku mají rajská jablíčka.
Navykněte si zásadu nepít sportovní nápoj na lačno. Jenom byste si podráždili trávicí systém a látky by nebyly plně využity. Takže ionťák berte současně s jídlem a nepřekračujte doporučené dávky. A pamatujte si, že v souvislosti s výkonem neexistuje žádný univerzální ionťák! Před fyzicky náročným výkonem by měl být podíl sodíku vůči draslíku, hořčíku a vápníku troj až čtyřnásobný. Po výkonu je to přibližně opačně - sodík je v menšině.
A nezapomeňte, že ani destilovaná přírodní voda nemusí být čistá. Záleží na tom kde byla oblačnost vysrážena a s jakou kontaminací se potkala ve vzduchu i na zemi. Takže i pro tento zdroj platí jak mechanické tak chemické čištění.
 
Doporučená denní dávka minerálů
 
 
 
 
Minerál
DDD
zdroj
 
 
Vápník
500–600 mg
luštěniny, ořechy, soja, zelenina, mléko, sardinky, vejce
 
 
Hořčík
400–500 mg
všechny potraviny, hlavně luštěniny a vločky, sůl, čokoláda
 
 
Fosfor
800–1200
celozrnný chléb, luštěniny, ořechy, maso, ryby, vejce, mléko, drůbež
 
 
Draslík
2000 mg
všechny potraviny
 
 
Sodík
2500
většina potravin, sůl
 
 
Síra
1200 mg
luštěniny, maso, vejce, mlékoPřipravila: Dana Jakoubková
 
 
Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.88

Anketní otázka