Vaše reklama

Pitný režim a velehory

05.01.2010 - 00:31   |   Redakce: Dana Jakoubková, odb. konzultace MUDR. I. Rotman

Jak úzkou souvislost může mít dehydratace s úbytkem kyslíku v podmínkách velehor, a jak se to projeví na výkonnosti člověka.

Obecně můžeme říci, že zásady pitného režimu by měly být stejné pro všechny sportovní i outdoorové aktivity. Naskýtá se však otázka, jak úzkou souvislost může mít dehydratace s úbytkem kyslíku v podmínkách velehor, a jak se to projeví na výkonnosti člověka. Na význam výživy a příjmu tekutin a minerálů pro pobyt ve velehorských výškách jsme se proto zeptali MUDr.Ivana Rotmana ze společnosti horské medicíny:
 
“Přestože nebyl vliv příjmu potravin a tekutin na aklimatizaci a riziko vzniku akutní horské nemoci přímo prokázán, je přiměřená výživa nezbytnou podmínkou pro udržení výkonnosti, a to nejen ve velkých výškách. Během pobytu nad 5000 m dochází k nezadržitelnému poklesu tělesné hmotnosti a hubnutí nelze zabránit ani vysokokalorickou (vysokoenergetickou) stravou. Tento jev není dosud úplně objasněn, má více příčin: v popředí stojí nerovnováha mezi příjmem a výdejem (bilanční deficit)a nepříznivé procesy látkové přeměny - nechutenství, ztížené stravovací podmínky, poruchy trávení atd. Na hubnutí se v 70ti procentech podílí ztráta tělesných tuků, odbourávání svalové hmoty nastupuje až v extrémních výškách. Platí, že každý náhlý pokles ´váhy´ je nutné přičíst na vrub ztrátám tekutin - dlouhodobý pokles úbytku svalů. Nedostatek přijímaných tekutin má za následek dehydrataci, poruchy krevního oběhu, trombózy, cévní vmetky (embolizaci), omrzliny, vyčerpání a též - při delším trvání -tvorbu močových kamenů.
Jak bylo řečeno, nemá pití tekutin vliv na riziko vzniku akutní horské nemoci, přestože nedostatek kyslíku způsobuje zadržování vody v organismu. Bilance tekutin má souvislost se zahuštěním krve (zvýšeným hematokritem), krevním oběhem a transportním systémem pro kyslík. Vzestup hematokritu (podílu krvinek a krevní plazmy) ze 42 na 52 procent svědčí o úbytku 25 procent krevní plazmy! Úbytek plazmatického objemu snižuje tělesnou výkonnost (maximální spotřebu kyslíku, VO2max). Pokles výkonnosti se projevuje od dvou procentního deficitu tekutin a sčítá se s hypoxií podmíněným poklesem VO2max, který činí od výšky 2500 m 10 procent na každých 1000 výškových metrů. Pro praxi ve výšce to znamená, že deficit 1 litru tekutiny sníží VO2max o 5 procent a tak ´zvýší´ nadmořskou výšku o dalších 500 metrů. Jinými slovy:
 
Ztratí-li člověk ve výšce 3000 metrů při průjmu čtyři litry tekutin za 24 hodin, jakoby se ocitl ve výšce 5000 metrů. Výkonnost pak klesá nikoli na 85 procent (pro výšku 3000 m), nýbrž o 65 procent!

Ke zvýšeným ztrátám tekutin dochází při aklimatizaci vždy, cílem je tyto ztráty minimalizovat vědomě zvýšeným, co nejčastějším pitím, při každé příležitosti.
 
Alarmujícím příznakem je pokles tvorby moče pod jeden litr za den, zatímco hojné močení (polyurie) je známkou dobré aklimatizace. Je vhodné měřit množství moče ("měrná" nádoba, počítání při močení, jak komu vyhovuje).
Dehydratace vede ke zvýšené koncentraci sodíku v krvi, poklesu krevního tlaku a zrychlení tepu (zvýrazní se zrychlení ranního tepu v klidu v důsledku dosud neproběhlé aklimatizace). Zvyšuje se sklon ke srážení krve - k trombózám a emboliím - a na tyto komplikace umírá ve výšce více lidí než na výškový otok mozku a plic. Nepočítáme-li smrtelné úrazy, je nejčastější příčinou úmrtí horolezců v extrémních výškách vmetek do plic. Ze stejného důvodu se zvyšuje výskyt omrzlin. Hodnota hematokritu od 55 procent není známkou dobré aklimatizace (zvýšené tvorby červených krvinek), ale projevem nedostatku tělesných tekutin. Ještě výraznější dehydratace se projevuje poruchami mozkové činnosti.”
Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.89

Anketní otázka