Vaše reklama

Pitný režim

05.01.2010 - 00:19   |   Redakce: Dana

Pitný režim a jeho doržování je pro člověka přikázáním číslo jedna. Pod tímto pojmem se ovšem neskrývá výkřik "jdu na jedno", nýbrž znamená vyrovnání ztrát tekutin a minerálů v těle.

Správné hospodaření s vodou a energií je předpokladem zdraví a výkonnosti člověka, tím spíše člověka pohybově aktivnějšího. Pohyb vody je v těle stejně zásadní jako koloběh vody v přírodě. Málokdo však zná všechny zákonitosti pitného režimu.
 
Už samotný fakt, že lidské tělo je tvořeno ze 70ti procent vodou, signalizuje nutnost udržování přiměřeného množství vody v těle. Kromě toho, že se voda významně uplatňuje v metabolismu, je také potřebnou chladící kapalinou bránící přehřátí našeho motoru. Kromě toho odplavuje "zplodiny" z těla a funguje jako nosič minerálů, stopových prvků a dalších elementů. Nevyváženost vodní bilance, která následuje po velkých ztrátách tekutin potem, může být zdraví nebezpečná, protože kromě snížení “vodní hladiny” dochází i ke ztrátě minerálů. Rychlá dehydratace vede až k tachykardii (nepravidelnost srdečního tepu) či přehřátí s následnými křečemi, zvraceném a blouzněním. Kromě toho nedostatek tekutin drastickým způsobem redukuje maximální výkon, a to nejen fyzický, ale i duševní (máme i redakčně ověřeno), což může mít za následek i špatnou rozhodovací schopnost například v kritických situacích. Ztráta tekutin odpovídající čtyřem procentům tělesné hmotnoti snižuje výkon až o 40 procent.

DEHYDRATACE – PROČ PÍT

 
Člověk běžné populace má vypít během dne dva až tři litry vody. Pokud má jakoukoli další pohybovou aktivitu potřeba příjmu tekutin se zvyšuje, neboť pohyb znamená především velkou tvorbu tepla (60 - 80 % energie se mění v teplo).
Dehydratace - snížení obsahu až velké ztráty tělesných tekutin - má tedy přímou spojitost s termoregulací.
Množství tepla produkované svaly při zátěži může zvýšit vniřní tělesnou teplotu za pět až sedm minut o jeden stupeň. Aby nedošlo k přehřátí organismu musí být teplo eliminováno. Na tomto procesu se podílí zvýšená produkce potu, který odpařováním pokožku ochlazuje. Za jednu minutu tělo ztratí pocením až 30 ml tekutiny. Na eliminaci vyšší produkce tepla to však nestačí, a tak musí být teplo zpracováno i jinak - prostřednictvím vzduchu a vody. Množství odvedeného tepla ovlivňuje řada faktorů - intenzita zátěže, teplota a vlhkost prostředí, oblečení, trénovanost, stav aklimatizace i stav hydratace. Čím vyšší je teplota nebo vlhkost prostředí, tím je odpařování potu nižší. Aklimatizace na teplo trvá v rozmezí osmi až patnácti dní a adaptace v produkci potu nastupuje asi po deseti až patnácti dnech. Pokud je rozdíl mezi klimatem domácím a současným příliš velký, může se aklimatizace prodloužit na dva až tři týdny. Produkce potu - chladiče - je při dehydrataci snížena, protože obsah tělesných tekutin ovlivnuje průtok krve kůží a tím pádem i produkci potu. Je to koloběh z něhož plyne pravidlo: dehydrataci je nutné předcházet dodržováním pitného režimu.
Je rovněž nutné si uvědomit, že zadržování vody v organismu je za normálních podmínek asi 40 procent. To znamená, že z jednoho litru zůstane v těle 400 ml a zbytek odchází močí, a to i v případě dehydratace. Je také pravda, že příjem vody řízený pocitem žízně pokryje pouze 50 procent ztrát vody během výkonu. Teplota nápoje by měla být od 5 do 15 stupňů, protože při vyšších teplotách se snižuje schopnost vyprazdňování žaludku a předání tekutiny do střev.
Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.94

Anketní otázka