Vaše reklama

Nejslavnější kaňon Utahu = Bluejohn Canyon

19.01.2011 - 02:00   |   Redakce: Dana Jakoubková

Nad kaňonem Autor: © D. Jakoubková

Bluejohn Canyon (někdy prezentovaný jako Blue John Canyon) je co do techniky průstupu zábavnou záležitostí, ostatně jako mnoho dalších tzv. slot canyons nebo-li „štěrbin“ v coloradské náhorní plošině. Nejde ovšem o soutěsky ve skalních masivech, které vidíte na povrchu plošiny, ale o pukliny pod úrovní ploché krajiny, které jsou častokrát široké na jedno tenké tělo. Bluejohn je sice nazván kaňonem, nicméně nejde ani tak o jednu trhlinu v zemské kůře, jako o soustavu několika až po desítky velmi úzkých a mnohdy stovku metrů vysokých štěrbin, jejichž stěny (sedimenty) ukazují historii planety starou až 8000 let.   
Bluejohn Canyon byl pojmenován podle psance jménem John Griffith, který v tomto kraji kradl koně a schovával je právě v kaňonu, v místě, které i zde v poušti mělo celoročně zdroj vody. Griffith měl jedno oko modré a druhé hnědé, a tak získal přezdívku "Blue John". Právě tento caňon byl v dubnu 2003 ověnčen mystikou eposu horolezce Arona Ralstona, který byl nucen amputovat si zde vlastní ruku, aby přežil. Zde jeho příběh. Do té doby nepříliš známá lokalita se stala rázen jednou z nepopulárnějších turistických oblastí Utahu.

Túry v oblasti kaňonu

Existuje několik populárních tras tímto kaňonem, všech stupňů obtížnosti, a každá z nich má ojedinělé kouzlo. Pár z nich představuje to nejlepší v oblasti Moab. Všem je společná jak část pohybu pouštním pískem, pouštní turistika (Moab), tak část technická v sevření skal. Všechny trasy jsou velice scénické (foťák určitě neodložíte) a pohyb v trhlinách působí osvěžujícím dojmem, jako oáza chladu v rozpálené pustině. Po deštích nebo zjara je často na dně trhlin voda, která se obvykle brodí či přeplave, dle hloubky (canyoneeringu si můžete přečíst zde na webu), na jaře je však stále ještě velice studená.
My jsme strávili v kaňonech celý týden s tábořením, ale trasy které uvádím níže, jsou v rozsahu půldenní až celodenní akce, v závislosti na úrovni dovedností a výběru trasy. V případě, že je nebudete absolvovat hned zjara nebo čertvě po dešti, nezahrnují žádný náročný průstup vodou, pouze občasné brodění od kolen po pas.  
I když lze Bluejohn Canyon absolvovat celoročně, nejlepší dobou pro turistiku je březen–květen a polovina září až polvina listopadu (léto 38 °C, zima -18 °C). Zásadní pro průstup kaňony je předpověď počasí. I když tu prší dvakrát do roka, náhlý déšť vás může v úzké soutěsce utopit či umlátit v sifonech.
►Hlavní vstup se nachází v loupežnicky proslulé oblasti Robberts Roost Flats a je obvykle přístupný autem (nejlépe terénním). Pro turistiku v oblasti se velice hodí GPSka, poměrně snadno tu zabloudíte (proto jsme v něm byli týden ;)).
Oficiální kemp je od kaňonu hodně daleko, budete-li tu trávit více dní s tábořením, počítejte s velkou zásobou vody. My jsme po pár dnech brali vodu ze zbytkových tůní po deštích, které ovšem nemusí být v době vaší návštěvy vůbec na místě. V západní části systému není voda vůbec žádná.
►Ačkolik hodně z kaňonů vyžaduje minimálně lezení za pomoci tří pevných bodů (bez jistících pomůcek, vzrušující, ale nijak nebezpečné), ani netechničtí turisté nepřijdou zkrátka – pěšky jsou přístupné i některé nejhezčí části kaňonu. Nicméně i když se obejdete bez horolezeckých pomůcek, je doporučeno mít s sebou vždy alespoň třicítku lano bez ohledu na lezecké zkušenosti.
►Pokud podniknete lezeckou akci, nesmíte použít žádné šrouby, kotvení je možné přes množství velkých balvanů, v případě Lower Bluejon a East Fork je zřízeno po jednom štandu a není povoleno dělat další. Pro nezkušené – pískovce a slepence „téměř“ nekloužou, v botách s dobrou podrážkou lze zvládat i hodně ukloněné pasáže a píďalkovým pohybem úzké komíny.
Main Fork Route – Hlavní trasa má dlouhé úzké úseky a je ohodnocena obtížností 3A III. Celkový čas potřebný pro toto dobrodružství je 8 až 9 hodin pro okruh. Z konečné (vylezete-li na vršek plato) lze pokračovat buď na West Fork Bluejohn nebo pokračovat celou dobu po dně na Horseshoe Canyon.
East Fork Route – Východní trasa je ohodnocena 3B III a celkový čas potřebný pro cestu tam a zpět je 8 až 10 hodin. Má několik zajímavých technických pasáží, kdy budete potřebovat lano (min. 30 m). Zkušení lezci mohou využít „spojky“ a přelézt do Main Fork.
East Fork Squeeze – Tato varianta východní trasy je jen pro zkušené, ale zahrnuje některé z nejhezčích pasáží systému Bluejohn. Je to krátká vidlice, vyžadující i technicky zajímavé slézání dolů a velmi temné úseky mezi stěnami. Rozhodně budete řeba lano delší než 30 metrů. Obtížnost má 3B III X a celkový čas potřebný pro toto dobrodružství je od 8 do 10 hodin pro oba směry.
West E / E RouteJedná se o snadnou trasu, která ovšem vyžaduje dobrou orientaci. Dostanete se jejím prostřednictvím ke vstupu nebo výstupu z hlavního Bluejohn Canyon. Pokud chcete vidět některé z nejhezčích pasáží z Bluejohn bez jakýchkoliv technických obtíží, je to vaše cesta.
West Fork Route – Západní trasu je možné využít ke vstupu do celého kompexu kaňonů Bluejohn, přičemž je přes ni nejlepčí přístup k Lower Bluejohn a do Horseshoe Canyon. Je to tudy blíž, než kdybyste šli od halvního vstupu. Obtížnost trasy je 2A II. Celkový čas potřebný pro toto dobrodružství je 3–4 hodiny pro cestu tam a zpět.
Little Bluejohn Tato trasa je krátká a vstupuje do hlavního prostoru Bluejohn Canyon těsně pod místem zvaným Corridor. Můžete z něj pokračovat na západní trasu nebo do Lower Bluejohn. Trasa je hodnocena jako 3A II a celkový čas potřebný pro cestu a zpět je 3–4 hodiny. Little East Fork Bluejohnnení zvlášť zajímavý, jedná se hlavně o odvodňovací soutěsku východního systému, což znamená, že tudy za vhodných podmínek proletí tolik vody, že může v úzkém prostoru rázem stoupnout do deseti metrů výšky.
Lower Bluejohn – Jedná se o část kaňonu prolavenou díky nehodě Arona Ralstona a nejvzdálenější od hlavního vstupu. Říká se, že je to nejhečí kus celého kaňonu, velmi scénický, ale občas velmi tmavý a velmi často hodně spletitý. Celá akce zabere dlouhý den a pro lezení bude třeba alespoň 50 metrů lana. Je přístupný přes některou z výše zmíněných tras.
Z Bluejohn do Horseshoe Canyon  – Tento přechod je obtížnosti 3A III a zabere vám 8–10 hodin cesty tam i zpět.
 
Vysvětlivky obtížnosti uvedených túr
2A II
jednoduchý pěší a vertikální postup bez nutnosti lana, suchý terén, voda jen výjimečně, krátká vzdálenost do půl dne
3A II
pasáže s nutností lana pro slanění, suchý terén, voda jen výjimečně, krátká vzdálenost do půl dne
3A III
pasáže s nutností lana pro slanění, suchý terén, voda jen výjimečně, delší čas – půl až den
3B III
technické lezení, slaňování, mokrý terén – počítat s tůněmi a broděním, hluboká voda, plavání, delší čas – půl až den
3B III X
technické lezení, použití lana pro slanění, mokrý terén – počítat s tůněmi a broděním, hluboká voda, plavání, delší čas – půl až den, vyžaduje zkušenosti, technická chyba může znamenat vážný problém
Počítejte s tím, že téměř všechny kaňony a trhliny v oblasti Bluejohn Canyon se zužují – je třeba se otočit zpět dřív, než se někde zaseknete. Pro vstup do systému není třeba žádný permit, nepohybujete se ani v soukromém teritoriu.
Související článek:

Nad kaňonem Autor: © D. Jakoubková

Příjezd na plato Autor: © D. Jakoubková

Autor: © D.Jakoubková

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.85

Anketní otázka