Vaše reklama

MONTE VIOZ 3645 M - vrchol pro trekaře

07.03.2010 - 20:00   |   Redakce: Text a foto Dana Jakoubková

Monta Vióz Autor: © D.Jakoubková

Na hraničním rozmezí Rakouska a Itálie se nachází nejsevernější výspa italských Alp - skupina Ortles-Cevedale, jejíž část je centrem Národního parku Stelvio. Monte Vioz není nejvyšším vrcholem této horské skupiny. Leží však ve šňůře vrcholů famózní vysokohorské trasy zvané "13 vrcholů" táhnoucí se po jihovýchodním okraji ledovce Forni.

 
Zatímco pro absolvování třídenního treku přes všechny vrcholy se neobejdete bez potřebného vybavení pro pohyb v ledovcovém terénu, pro běžného turistu relativně snadná dostupnost značné výšky Monte Vioz a fantastické panoramatické výhledy daleko široko činí tuto horu jednou z nejnavštěvovanějších v severozápadním cípu regionu Trentino.
 
Největší národní park v Alpách – Stelvio byl založen již v roce 1935. Přes 134 tisíc hektarů plochy zahrnuje území sedimentárních a vulkanických hornin vyčnívajících velkým počtem více jak třítisícových vrcholů nad typicky alpinská údolí se zelenými a modrými jezery. S takto velkou rozlohou se Stelvio řadí mezi čtyři největší a nejdůležitější chráněné oblasti Evropy. Symbolem parku je královský Zlatý orel, ale vzácných zvířat zde můžete vidět mnohem více a zástupců flory nepočítaně včetně gigantických přes sto let starých exemplářů modřínů a borovic.
Výchozí oblastí do skupiny Cevedale je z italské strany údolí Val di Peio, které je mezi místními označováno jako Valeta. Hranice parku Stelvio prochází právě tudy – horní částí údolí ve vesnici Peio, která je nejvýše položenou horskou obcí v provincii Trento (1500 m).
Vrcholy skupiny Ortles-Cevedale jsou nejvyššími v této alpské oblasti a označují hranici mezi provinciemi Trento, Bolzano a Sondrio, přičemž ty nej…s výškou mezi 3300 a 3700 m n.m. jsou Cevedale, Punta San Matteo, Vióz, Palon de la Mare a Corno dei Tre Signori. Mezi těmito vrcholy je koncentrována obrovská plocha ledovců, z nichž největší dojem budí Forni Vedreta, jež je s 2000 hektary nejrozsáhlejším ledovcem himálajského typu hraničního trojmezí.
Ačkoliv se jedná o snadno dostupný vrchol, zabere túra se značným převýšením 2143 metrů celý den i přesto, že prvních tisíc metrů nám usnadní lanovka.
Vrchol nalehko
Vyrazíme ze střediskové horské obce Peio Fonti (1392 m) v osm hodin ráno nejprve kabinkovou a následně sedačkovou lanovkou, která nás vysadí u chaty Doss dei Cembri (2300 m). Již z tohoto místa lze směrem na jih přehlédnout přes údolí Val di Sole impozantní štíty a ledovce skupiny Presanella, a za dobrého počasí dohlédneme až na věže nejzápadnější části Dolomitů – Brenty.
Kousek od chaty vyrazíme po cestě č. 105 v mírném stoupání, později prudce vzhůru pod Cima Vioz (2504 m), kterou obcházíme zleva. Přesuneme se na druhou stranu skalnatého hřbetu a po severní straně příkře vystoupáme těsně pod zuby Dente del Vioz. Kamenitá stezka nás nabádá k opatrnému kroku i proto, že místy je vedena členitou skálou se značnou výškovou expozicí. Po celou dobu postupu se otvírají bohaté výhledy jak severně na monumentální hradbu skupiny Cevedale, tak na stranu druhou, kde se za Presanellou již objevuje rozsáhlý ledovec a vrcholy skupiny Adamello.
Stoupání nyní nabere na sklonu a stezka se začne klikatě šplhat vzhůru stále kopírujíce skalní hřbet. Narůstající výška i fyzická námaha poměrně příkrého výstupu je ovšem bohatě kompenzována impozantními průhledy mezi skalními věžemi na jih. Hluboko v zeleném údolí se bělají malé domečky vesnic, šedohnědý kámen rámuje doliny a nad tím vším se třpytí obrovské ledovce. Za jasného zářijového dne to vše nádherně, řeklo by se až kýčovitě, doplňuje sytě modrá obloha a bíle hrady mraků. Tři sta výškových metrů pod vrcholem se stezka přehoupne na jižní stranu hřbetu a ve strmém závěru nás vyvede k nejvýše položené chatě italských východních Alp Vióz Mantova (3535 m) s charakteristickou malou kapličkou, druhou nejvýše položenou v Evropě. Po dalších patnácti minutách se již můžeme koulovat na vrcholu Monte Vioz, který dominuje celé horské skupině. Stojíme na okraji ledovce Forni, který se rozprostírá daleko na západ, a přes vrchol Palón de la Mare vidíme až Monte Cevedale (3769 m), vpravo pod ním na jezero Careser a po otočení řetězec několika z výše zmíněných třinácti vrcholů. Celkový dojem je bezesporu impozantní a jediným drobným nedostatkem túry bude následný sestup stejnou cestou čtyři hodiny prudce dolů.
Nahoru i dolů po svých
Pro nadupané borce se nabízí varianta bez využití lanovky. Předpokladem je vyrazit s ranním kuropěním, nejpozději v pět ráno ze střediska Peio (1579 m). Po cestě č. 105 vystoupáme prvních 500 výškových metrů nádherným lesem borovic a modřínů k salaši Malga Saline (2089 m), kde končí zpevněná cesta. Stopětka pokračuje dále strmě vzhůru již nad hranicí lesa spletitým balvanózním terénem až k horní stanici lanovky – chata dei Cembri (2380 m), kam bychom měli dorazit po třech hodinách cesty. Zbytek cesty je dle předchozího popisu. Tato varianta je skutečně pro zdatné jedince, je třeba počítat s vysokou intenzitou zátěže a být aklimatizován na výšku. 
Po svých a s bivakem
Túru je možné rozložit na dva dny s tím, že budeme nocovat buď nahoře na chatě pod vrcholem, nebo někde v blízkosti horní stanice lanovky. Při druhé verzi, ať už překonáte prvních 1000 metrů převýšení lanovkou či pěšky, doporučuji bágly opatřit proti dešti a schovat někde poblíž horní stanice lanovky, nejlépe v balvanovém moři nebo požádat v chatě Doss dei Cembri (je však třeba domluvit hodinu vyzvednutí, aby vám nezavřeli). Na vrchol Monte Vioz pak vystoupíme nalehko a po sestupu k chatě přenocujeme poblíž. Na západ od chaty asi 15 minut pěšky u rozcestí stezek č. 138 a 139 je potok a prostor k postavení stanu. Nocujete-li bez stanu pak to bude lepší směrem východním, kde je členitější terén. Bivakovat během výstupu na vrchol nedoporučuji, terén nic moc, chybí voda a je větrno. Co se týká nocování v parku – je tolerováno za předpokladu, že nerozbijete tábor před pátou hodinou odpolední a zůstáváte nad hranicí lesa.
Vyhlídkovou vrtevnicí
Druhý den se vydáme od chaty po stezce Sentiero d. Todeschi č. 139 – vyhlídkové vrstevnicové cestě vysoko nad údolím del Monte. Jedná se o fyzicky nenáročný celodenní pochod kamenným královstvím s dalekými výhledy a pravděpodobným setkáním s orlem, kamzíkem a dalšími druhy vzácné zvířeny. Zhruba po čtyřech hodinách příjemného putování ve výšce kolem 2400 metrů končí stezka u vodopádu na říčce Vegaia, odkud se přesměrujeme na cestu č. 122 a sestoupíme 700 výškových metrů na zpevněnou cestu č. 124 po níž se už lesem vrátíme do Peio Fonti.
Tuto túru si můžeme zkrátit:
zhruba po dvou hodinách na stezce Todeschi odbočíme z malého sedýlka vlevo na č. 127 a svěžím zeleným údolíčkem podle divokého potoka, kolem vodopádu a následně prastarým modřínovým lesem, kolem jezírka Covel a dalšího vodopádu se po zhruba dvou hodinách dostaneme k přestupní stanici kabinkové lanovky, či sejdeme po stezce č. 125 pěšky do Peio.
Ale také si jí můžeme prodloužit o okruh kolem jezera Pian Palů (viz další tipy), což předpokládá druhý nocleh:
Na křižovatce tras č. 122 a 124 se dáme opačně po č. 124, na západ a po vrstevnicové zpevněné cestě dojdeme před setměním k bivaku Malga Paludei (2106 m). Pro doplnění vody je zde malý potok. Ráno sestoupíme po horské stezce č. 110 do závěru kouzelného a fotogenického údolí del Monte, a podle řeky dolů dorazíme cca po necelé hodině k salaši Malga Pian Palů (1816 m) postavené kousek nad jezerem (pramen pitné vody). V tomto cípu jezera nabízí zelená voda osvěžení a romantická zákoutí nenechají spočinout spoušti foťáku. Jezero poté obcházíme zprava po cestě č. 110 odkud je na něj stále vidět a jsme mu nablízku (na opačné straně je cesta vedena hustým lesem vysoko nad ním). Pod hrází se bohužel už postavíme na zpevněnou silničku po níž asi za půldruhé hodiny (i se zastávkou ve zřícenině pevnosti Barbafiore) dorazíme do Peio Fonti.
Po dvou či třech dnech putování by nám mohla přijít vhod horká koupel, proto doporučuji navštívit termální lázně Peio Terme (cca 200 metrů do lanovky) a vyzkoušet třeba tureckou proudovou lázeň, bazén nebo masáž.
Další tipy v NP Stelvio

Lago Pian Palů – okružní nenáročná túra

Rozlehlé zelené jezero najdete v závěru údolí dei Monte v počátku toku řeky Noce. Z Peio autem asi 5 km k chatě Fontanino (1675 m) pod hrází jezera. Dále pěšky po cestě č. 110 vlevo vystoupáte pár metrů k jezeru a pokračujete po levém břehu k salaši Malga Pian Palů (pramen pitné vody). Přejdete řeku a stoupáte proti proudu podle kaskád k bivaku Paludei (2106 m). Zpět se stáčíte po cestě č. 124 zpět k chatě Fontanino. Půldenní túra s možností zkrácení po cestě č.110B od salaše po druhé straně jezera k parkovišti.

Cyklo okruh Tři údolí
Celodenní vyjížďka většinou po vrstevnici je vedena po zpevněných cestách a jen místy po nezpevněném povrchu. Z Peio Fonti proti proudu Noce údolím (zpevněný povrch) dei Monte až k hrázi jezera (1675 m). Dále po cestě 124 až k rozcestí, přejet na č.125 (terén) – vodopád Cadini, do Peio (1579), pokračovat po Sentiero Italia (zpevněná) po západním straně údolí de la Mare k Malga Pontevecchio (1762 m) v závěru údolí, stočit k jihu a po východní straně údolí přes říčku Iscle a Libertaot do obce Cogolo (1160 m) ve Val di Peio, přejet řeku a po silnici zpět do Peio Fonti.
Praktické info
Příjezd: Brener, Bolzano, Val di Sole – Malé, Val di Peio – Peio Fonti
Mapy: Val di Sole/Peio e Rabbi – Kompas č.095, 1:35 000, Parco Nazionale dello Stelvio (Ortles Cevedale) – Kompas č.072, 1:50 000
Lanovka: Peio – Rif.doss dei Cembri 11 euro zpáteční, poslední se vrací dolů v 17 hodin.
Výstup: Min. 4 hodiny, sestup 4 hodiny s využitím lanovky, bez lanovky 12 – 13 hodin.
Převýšení maximální : 2143 metrů
Náročnost: Technicky nenáročný, ale namáhavý výstup.
Výstroj a výzbroj: Vhodné oblečení – značný rozdíl teploty dole/nahoře, pevná kotníčková obuv, hodí se trekové hole pro sestup.
Chaty: Doss dei Cembri (2380 m) – restaurace. Vioz Mantova (3535 m) – otevřena 15.7. – 20.9., restaurace, 54 lůžek + 6 míst v zimním bivaku, sprcha, tel: 0039 463 753 331 – Mario Casanova.
Kemp: Camping Val di Sole asi 1,5 km před Peio Fonti, osoba/noc 6 euro, stan, auto 6 euro
Nejvhodnější doba pro výstup: od poloviny srpna do poloviny října
Informační centrum: Park Stelvio: Malé, Via 4 Novembre, Peio Visitor Centre: Cogolo, Via Roma 28
Horský vůdce: Scuola Alpinismo e Scialpinismo/info kancelář, Viale Marconi 7, Malé
Záchranáři: tel. 118
Informace o počasí: 0039 461 238 939

Související článek:

http://outdoorguide.cz/ledovy-hrob-se-otevrel--80-let-hlavou-dolu-518.html

Monta Vióz Autor: © D.Jakoubková

Lago Pian Palú Autor: © D.Jakoubková

Nad údolím Peio Autor: © D.Jakoubková

Výstup žebrem Autor: © D.Jakoubková

Výhled směrem Brenta Autor: © D. Jakoubková

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.84

Anketní otázka