Krušné hory - Abertamská hornatina

02.04.2020 - 01:32 | Redakce: Tomáš Formánek, Aleš Holub

Autor: © Renáta Šašková

Některé naše tisícimetrové vrcholy jsou jen těžko dostupné, na jiné lze dojet až na nejvyšší místo autem. Na některých tisícovkách nás vítá téměř panensky nedotčený vrchol, jinde nacházíme na každém kroku stopy lidské činnosti. A právě takto rozdílné jsou i dnes popisované tisícovky, přestože se nacházejí jen několik kilometrů od sebe. Na prvním vrcholu si lze po vystoupení z automobilu objednat oběd v horském hotelu, další tisícovka nás přivítá dávno opuštěnými zbytky starých vojenských objektů, třetí tisícimetrový vrchol méně zkušený turista bez mapy a GPS ani nenajde…

Z geomorfologického hlediska je Abertamská hornatina součástí Jáchymovské hornatiny a ta zas je částí hornatiny Klínovecké. Zjednodušeně řečeno – nacházíme se v jihozápadní části Krušných hor. Tato oblast je tvořena převážně svory, ortorulami a fylity s vložkami žul a třetihorními vyvřelinami.

Severní část oblasti tvoří vyzdvižená, měkce modelovaná náhorní planina uzavřená na západě historickým hornickým městečkem Horní Blatná a na východě turistickým centrem Krušných hor a nejvýše položeným městem u nás, Božím Darem. V této oblasti se nachází tisícovka Nad Rýžovnou i oba její vedlejší vrcholy.

K jihu stéká z náhorní plošiny řada menších potoků a říček a zarovnaný povrch zde přechází v členitější systém hřbetů a izolovaných vrcholů, z nichž nejvýraznější je další dnes popisovaná tisícovka, Plešivec.

Plešivec

Plešivec (1028 m) je výrazný kupovitý vrchol ležící dva kilometry jihovýchodně od Abertam. Jedná se o čedičovou kupu s plochým temenem, jež je zbytkem lávového příkrovu. Strmé svahy pokrývají zarostlá suťová pole. Rozsáhlé polomy posledních let se ale nevyhnuly ani Plešivci, kde zejména na západním úbočí staré smrkové lesy téměř zcela zmizely, takže se tu otevřely nové netradiční výhledy.

Prudké svahy spadající na jižní straně Plešivce do údolí říčky Bystřice již nějakou dobu lákají investory a okolní obce k vybudování rozsáhlého lyžařského areálu s mnoha vleky a sjezdovkami, který by se měl stát protiváhou tratím u Božího Daru a Klínovce. Projektovaná kapacita sjezdovek a vleků, a tím i parkovišť a dalšího nezbytného zázemí, je ovšem značná, takže dosud poměrně klidné území by při realizaci záměru v nyní předpokládaném rozsahu doznalo značných změn.

Na vrcholu Plešivce stojí 16 metrů vysoká kamenná rozhledna z roku 1895, jež je vrostlá do budovy horského hotelu a restaurace. Výhled z otevřeného ochozu rozhledny je zcela mimořádný. Přehlédnout odtud lze celou náhorní planinu jihozápadní části Krušných hor se všemi zdejšími tisícovkami lemovanou na východě nejvyššími vrcholy české i německé části pohoří – Klínovcem a Fichtelbergem.

Nad Rýžovnou

Tisícovka Nad Rýžovnou (1054 m) je plochý vrchol s výraznějším severním svahem ležící přibližně půl kilometru od osady Rýžovna. Na severním úbočí se vyskytují menší kamenná pole a jsou tady i opuštěné malé lomy.

Od geodetického bodu umístěného v nejvyšším místě nebyl donedávna žádný výhled, neboť vrchol pokrýval starý smrkový les. Dnes je vrchol téměř kompletně odlesněn, protože zde měly větrné smrště usnadněnou práci díky předchozí těžbě dřeva, a i zde se tak otevírají nové, dříve neznámé výhledy.

Nad Rýžovnou – jihozápadní vrchol

Tisícovka Nad Rýžovnou – JZ vrchol (1044 m), někdy též nazývaná lom Hřebečná, leží přibližně jeden kilometr jihozápadně od hlavního vrcholu. Lokalita bývala dříve vojenským prostorem a na vrcholu i v jeho okolí se dodnes nachází řada pozůstatků budov a jiných vojenských objektů vytvářejících často přímo gaudíovské motivy a zátiší.

Území pokrývají převážně louky a pastviny, jižně od vrcholu je bývalý lom Hřebečná s krásnými ukázkami sloupcové odlučnosti čediče. Z vrcholu i jeho okolí se naskýtají krásné výhledy. Na severním svahu je v krušnohorském prostředí ojedinělý bukový porost chráněný v PP Rýžovna.

Nad Rýžovnou – jihovýchodní vrchol

Tisícovka Nad Rýžovnou – JV vrchol (1046 m) leží přibližně jeden kilometr jihovýchodně od hlavního vrcholu. Na vrcholové plošině se střídají staré smrkové porosty s pasekami s novou výsadbou.

Vrchol leží přibližně 250 metrů uvnitř hranic NPR Božídarské rašeliniště, největšího chráněného území v Krušných horách. Přes vrcholovou plošinu prochází široká lesácká cesta.

Centra oblasti:

Horní Blatná – historické město založené roku 1532 kvůli těžbě cínu. Až do dnešních dnů si zachovalo renesanční půdorys. Roku 1548 bylo povýšeno na královské horní město. V 17. století se zde těžily kobaltové, vizmutové a stříbrné rudy a vyráběly se tady kobaltové barvy na vývoz. Po úpadku dolů se rozšířila výroba plechového nádobí, působila tu i sklárna, mnoho lidí se živilo krajkářstvím a rukavičkářstvím. V 18. století byla důlní činnost částečně obnovena, ale trvala pouze do začátku 19. století, kdy zanikla definitivně. V roce 1898 sem byla zavedena železnice. V Horní Blatné byla roku 1991 vyhlášena městská památková zóna. Na náměstí i v okolních uličkách najdeme několik hrázděných domů, v jednom z nich je muzeum s expozicí těžby cínu i s ukázkami ze života našich předků. Na náměstí stojí farní kostel sv. Vavřince. Dnes je město významným střediskem zimních sportů a rekreace.

Abertamy – historické město založené roku 1525 při stříbrných dolech. Na horní městečko byly Abertamy povýšeny nejspíše roku 1579, od roku 1876 město. Kromě stříbra se v okolí těžil i cín, kobalt a později ještě uran (nejznámější byl důl Jeroným). Úpadek hornictví v 19. století i zde vyvolal rozvoj domácí výroby umělých květin, krajek, nádobí a především rukavic. V obci se nachází barokní kostel 14 pomocníků z roku 1736.

Boží Dar – nejvýše položené městečko v Čechách. Lokalita byla osídlena při velké hornické kolonizaci počátkem 16. století během příchodu prospektorů ze Saska. V roce 1533 byly z příkazu saského kurfiřta Johanna Friedricha vytyčeny na náhorní planině hranice nového města, přičemž stavební plán byl zpracován po vzoru renesančních hornických měst v pravoúhlé osnově a s obdélníkovým náměstím. Roku 1546 byl Boží Dar povýšen na město. V současné době významné středisko zimní rekreace. V obci se nachází empírová radnice, pozdně barokní kostel sv. Anny. V blízkosti naučné stezky Božídarské rašeliniště a Blatenský příkop.

Přístup:

Až na vrchol Plešivce lze bez omezení dojet autem (odbočka ze silnice Abertamy–Boží Dar). Pěšky nejblíže z Abertam po zelené turistické značce (přibližně dva kilometry) nebo též možno po modré ze Pstruží či z Jáchymova či po zelené z Merklína.

Vrchol Nad Rýžovnou i oba vedlejší vrcholy nejsnáze přístupné z nejvyššího bodu silničky spojující samotu Rýžovna s Abertamy. Odtud po neznačených lučních a lesních cestách k hlavnímu vrcholu přibližně půl kilometru k severovýchodu, k tisícovce Nad Rýžovnou – JZ vrchol přibližně půl kilometru k západu, a k tisícovce Nad Rýžovnou – JV vrchol jeden kilometr k jihovýchodu.

Zeměpisné souřadnice:

Plešivec	WGS-84: 50o21´20´´s. š., 12o50´26´´v. d.
Nad Rýžovnou	WGS-84: 50o24´09´´s. š., 12o50´38´´v. d.
Nad Rýžovnou – JZ vrchol	WGS-84: 50o23´46´´s. š., 12o49´56´´v. d.
Nad Rýžovnou – JV vrchol	WGS-84: 50o23´45´´s. š., 12o51´16´´v. d.

Příslušné mapy: ZM 1:10 000/11-21-03 (Plešivec), 01-43-23 (Nad Rýžovnou, Nad Rýžovnou – JZ vrchol), 01-43-24 (Nad Rýžovnou – JV vrchol), KČT 1:50 000/4, ShoCart 1:50 000/6

Přístupnost vrcholu: bez omezení (Plešivec, Nad Rýžovnou, Nad Rýžovnou – JZ vrchol), jen po značených cestách/součást NPR (Nad Rýžovnou – JV vrchol)

Objekty a vybavenost na vrcholech: horský hotel s rozhlednou (Plešivec), pozůstatky vojenských objektů (Nad Rýžovnou – JZ vrchol)

Další info: www.tisicovky.cz

Čtěte také:

Starší články - Archiv

PŘEPOŠLI ČLÁNEK

VYTISKNI ČLÁNEK

Zpět | Nahoru

Krušné hory - Abertamská hornatina

Čtěte také:

Starší články - Archiv

Ohodnoť článek jako ve škole

Anketní otázka

Dovolená na kole s cestovkou nebo bez?