Národní přírodní památka Vrkoč byla vyhlášena v roce 1966. Jde o čedičovou skálu s ukázkou sloupcovité odlučnosti tvarované do vějíře. Podobný skalní úkaz je Panská skála u Kamenického Šenova.

 

S nasazením několikaletého úsilí i vlastních prostředků vrátil před třemi roky na vrch Vrkoč ve Vaňově pamětní kříž. A teď je za to popotahován a dokonce mu hrozila i milionová pokuta.

Nevědomky totiž porušil zákon o ochraně přírody, Vrkoč je národní přírodní památkou, do níž nelze jen tak zasahovat.

Roudnický senior prožil mládí ve Vaňově a právě tady se zrodila jeho láska ke skalám. Zůstal jim věrný dodnes, i přes svůj věk je stále aktivním členem ústeckého horolezeckého oddílu Spartak.

Může se dokonce pochlubit tím, že je patrně nejstarším horolezcem planety, který zdolal nejvyšší horu Jižní Ameriky. Vždycky se zajímal o Vrkoč a bylo mu líto, že odtud zmizela připomínka neštěstí, k němuž tu došlo před sedmi desetiletími.

Při svých pokusech o lezení se tehdy z Vrkoče zřítil místní mladík a pád nepřežil. Chlapcův otec za podpory sousedů pak nechal na jeho památku vztyčit na vrchu kříž. Tragédii připomínal 9 let, než jej smetla větrná bouřka.

„Náš kamarád Tonda Zima se po svých sedmdesátinách při vzpomínání na 33 let prožitých ve Vaňově rozhodl, že kříž na Vrkoči obnoví. Přípravy nebyly jednoduché, se nezachovaly, takže musel vycházet ze vzpomínek svých i dalších pamětníků, které trpělivě obcházel. S kamarády nakonec kříž zabudoval. Navíc zpevnil vrchol skály a ještě ji i okolí vyčistil od odpadků. Hodně se tam nadřel. Bohužel ho nenapadlo, že když jen obnovuje něco, co už tu dříve bylo, stejně musí žádat o povolení. A tak mu začaly problémy,“ uvedla za členy horolezeckého oddílu, kteří Antonínu Zimovi i jeho kříži fandí, Věra Radová.

Agentura ochrany přírody a krajiny, konkrétně litoměřická správa Chráněné krajinné oblasti České středohoří, zahájila řízení o odstranění kříže z Vrkoče. Věc je ale, jak potvrdil zástupce vedoucí Martin Košner, ještě v řešení.

V jednání s úřady a v nápravě věci pomáhá Antonínu Zimovi Alexandr Kárász. Ten řekl, že chápe, že ochranáři přírody konají tak, jak jim ukládá zákon. Dokonce za narušení památky mohli udělit pokutu. Přesto doufá v dodatečné udělení výjimky a v zachování obnoveného kříže na vrcholku Vrkoče.

A doufá v to i sám Antonín Zima. „Bohužel až dodatečně při svolaných jednáních jsem zjistil své pochybení ve věci administrativního povolení,“ uvedl na svoji obhajobu s tím, že podcenění věci lituje. Lituje však také, že se řeší jen paragrafy, ale lidský rozměr památky a neštěstí, motivace jeho činu, zůstává stranou. Požádal proto o podporu vlastníka dotčeného pozemku, město Ústí.

Ústečtí radní s ponecháním kříže na Vrkoči souhlasí a nedoporučují jeho odstranění. „Základy kříže jsou konstruovány tak, aby zpevnily trhliny ve skále způsobené zvětráváním. V případě odstranění by bylo možné pouze odřezat kovovou část, protože v případě odstranění železobetonové patky by mohlo dojít k porušení skály. Navíc šrouby zavrtané do skály stejně odstranit nelze,“ popsala zjištění mluvčí města Ivana Solničková.

Primátor Jan Kubata k tomu uvedl, že neumí pochopit, jak mohou mít ochranáři přírody a krajiny problém s uctěním památky tragicky zesnulého chlapce. „Tento názor také písemně sdělím ministrovi životního prostředí,“ ujistil.

Poznámka redakce OutdoorGuide:

Pan Zíma zveřejnil letos koncem září na serveru euroclimbing.cz výzvu s žádostí o podporu veřejnosti. Chcete-li připojit svůj názor, na serveru je ke stažení petice za zachování kříže.