Vaše reklama

Křeče ve vysokých horách aneb Od kolapsu k ochrnutí

13.07.2011 - 22:15   |   Redakce: MUDr. Ivan Rotman, Společnost horské medicíny

Autor: © Wikimedia Commons

Víceméně nezávažné křeče ve svalech vznikají ve velkých namáhaných skupinách příčně pruhovaných (kosterních) svalů při svalové námaze v horku, při dehydrataci, při dlouhodobém vyčerpání a námaze. Masáž ani zvýšené prokrvení různými lokálně aplikovanými přípravky je zpravidla neovlivní, je třeba se zaměřit na celkový stav – vyčerpání, dehydrataci, metabolický rozvrat. Pokud vám chybí obecné informace ke křečím, přečtěte si před tímto článkem tento.
Křeče útrobních hladkých svalů zpravidla provázené bolestí (útrobní bolesti) se vyskytují při onemocnění vnitřních orgánů (střevní záněty, žlučníkový záchvat, ledvinová kolika, gynekologické stavy včetně porodnických). Mohou se v horách vyskytnout stejně jako kdekoli jinde a nejsou naším hlavním tématem. Kontrakce (stahy) kosterního svalstva mohou být ohraničeny na určité svalové skupiny a nemusejí bezprostředně ohrožovat základní životní funkce, mohou ale být zapříčiněny poškozením centrálního nervového systému, poruchou vodního a minerálního hospodářství (“otrava vodou”), nedostatečným okysličováním tkání nebo otravou.

Minerální rozvrat = otrava vodou

Skutečnost, že příznak “křeče” nemusí být prvotně způsoben poruchou centrálního nervového systému, dokumentuje následující případ trekařky. Při putování v horkém a vlhkém klimatu nepálské nížiny, v pečlivé snaze zabránit dehydrataci vypila během dne 10 litrů vody, aniž by ve stravě doplňovala minerály. Minerální rozvrat (“otrava vodou”) vedl ke křečím a bezvědomí. Zdravotní stav nemocné způsobil lékařům velké problémy s diagnózou. Užívala totiž léky proti epileptickým křečím po úrazu při sportu, bylo třeba eliminovat zánět mozkových blan, malárii, otravu (toxikologie je v Nepálu nedostupná) a tropické infekce (nebyla očkována). Doplnění minerálů nitrožilně vedlo ke zlepšení stavu během 12 hodin.
Rozeznávají se:
1.         Jednotlivé záchvaty křečí, jako je například velký epileptický záchvat typu grand mal. Trvá 1–2 minuty a úkolem první pomoci je zabránit pádu, uložit na bok, uvolnit dýchací cesty a šetrně se pokusit rozevřít ústa zavedením pomůcky mezi boční zuby nebo v místě defektního chrupu.
2.         Křečový stav jsou opakující se křeče bez úplného odeznění, bez návratu vědomí.

Nedostatek cukru v krvi                 

V roce 1996 popsal Dr. Litch z Himálajské záchranné asociace (HRA) případ záměny léku proti cukrovce s acetazolamidem, používaným velmi často a také často nevhodně proti vzniku akutní horské nemoci (AHN). Kritický pokles hladiny krevního cukru po acetohexamidu se projevuje zpočátku zpocenou a chladnou kůží, třesem, zrychleným tepem, slabostí, pocitem hladu a úzkostí. Nedostatek cukru v krvi pak způsobí neurologické příznaky – bolest hlavy, nevolnost, zmatenost, ztrátu paměti, poruchy zraku a koordinace, bezvědomí a křeče, a tak napodobí AHN a výškový otok mozku. Obětí byla sama sobě lékařka, ale vše dobře dopadlo.
Příčiny křečí jsou velmi rozmanité:
-          poranění a nádory mozku, krvácení a ischémie (mozkové cévní příhody), otok mozku,
-          nedostatek kyslíku, dušení, nízká hladina cukru nebo vápníku v krvi,
-          otravy jedy a léky, abstinenční stavy alkoholiků a toxikomanů,
-          horečnaté stavy (febrilní křeče) a infekční nemoci: malárie, vzteklina, tetanus, další infekce způsobující zánět mozku (tj. meningitis, encefalitis, absces mozku), včetně parazitárních onemocnění,
-          epilepsie, eklampsie, hypertenzní krize (extrémní zvýšení krevního tlaku), selhávání funkce ledvin, jater, dýchání a další chorobné stavy a nemoci.

Nervové poruchy

Vedle klasických obrazů těžkých forem akutní horské nemoci – vysokohorského otoku plic a mozku, které se zejména v pokročilých stadiích mohou mimo jiné projevit křečemi, byla při trekingu a ve vysokých horách popsána i řada dalších nervových poruch. Je nutné dodat, že mnohé z nich souvisejí právě s otokem mozku nebo mají (nejspíše) s tímto stavem společné vyvolávající příčiny. Hypoxii (nedostatek kyslíku) velkých výšek lze přičítat záchvaty migrény, obrny mozkových nervů (již například po výstupu do 2743 m), dále stavy dvojitého vidění, přechodné slepoty a poruch zorného pole a obrny končetin. K postižení dochází nejčastěji u mladých a zdravých jedinců krátce po výstupu a zpravidla dochází k rychlému uzdravení. Příčiny však často nebývají uspokojivě vysvětleny; většinou se předpokládají trombózy a vmetky krevních sraženin, které prokázány byly.

Akutní horská nemoc bez varování

Typický obraz cévní mozkové příhody s křečemi a ochrnutím poloviny těla popsal například Dr. Buddha Basnyat (současný prezident Lékařské komise Mezinárodní horolezecké federace UIAA) z Mezinárodní kliniky v Nepálu v roce 1997. Během výstupu na Everest postihla 23letého Šerpu ve výšce 7600 metrů náhlá slabost pravé horní a dolní končetiny, pak následovaly generalizované křeče. Křeče začaly na pravé ruce. Okamžitě dostal kyslík a byl transportován během 40 hodin do nemocnice v Kathmandu (1200 m). Příhodě nepředcházely žádné příznaky akutní horské nemoci. Vyšetření počítačovou tomografií prokázalo ohraničený otok mozku v levém temenním laloku. Obrna odezněla během pěti dnů a Šerpa se vrátil do své vesnice ve 4100 metrech. Podle nezveřejněných údajů HRA se případy přechodných poruch vědomí, zrakových poruch (dvojité vidění a šilhání) i přechodných ischemických mozkových příhod vyskytují téměř každou sezónu a u mnoha postižených nepředcházely žádné příznaky akutní horské nemoci. Není-li k dispozici kyslík, je účinné dýchání do papírového sáčku. To způsobí zvýšení množství oxidu uhličitého v plicních sklípcích, výrazné rozšíření mozkových cév a zmírnění “výškové slepoty”. Při ní jsou zachovány zornicové reflexy. Je způsobena nedostatečným místním prokrvením mozkové kůry, nikoli generalizovaným vysokohorským otokem mozku. Příznivý účinek by mělo mít i podání aspirinu (Acylpyrinu, Anopyrinu).
 
Diagnostika a první opatření při křečích
            Anamnéza:
-          okolnosti vzniku,
-          zda původně při vědomí či v bezvědomí,
-          zda jednotlivý záchvat či déletrvající a opakující se křeče,
-          zda je zvýšena tělesná teplota,
-          vliv alkoholu a drog, abstinenční syndrom,
-          ložiskové neurologické příznaky mozkového krvácení nebo nádoru,
-          otrava – předávkování léky,
-          onemocnění ledvin, jater, plic.
            Hodnocení celkového stavu:
-          stav vědomí,
-          krevní tlak, tepová a dechová frekvence, arytmie, tělesná teplota,
-          poranění při pádu,
-          ložiskový neurologický nález, reflexy, šíře, symetrie a reakce zornic na světlo.
            Lékařská opatření:
-          zavedení do žíly, diazepam 5–10 mg i.v., eventuelně po 2 mg do dávky 20 mg,
-          při podezření na hypoglykémii 20 % glukóza v množství 40–60 ml i.v.,
-          lze podat magnesium sulfuricum 2 g pomalu i.v.,
-          při známkách tetanie – 10 % calcium chloratum 1 g, velmi pomalu i.v.,
-          nejsou-li další komplikace, je možný transport za sledování krevního tlaku, dechového objemu, srdeční a dechové frekvence, EKG a saturace kyslíkem,
-          při nedostatečném dýchání je indikována relaxace, tracheální intubace a umělá plicní ventilace s pokračující relaxací.

Autor: © Wikimedia Commons

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

Křeče ve vysokých horách aneb Od kolapsu k ochrnutí

rozevirani pusy pri krecich!!!!!!

Dobry den, v clanku pisete o setrnem otevreni ust pomoci nejake pomucky pres zub...

Diskutovat

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.89

Anketní otázka