Vaše reklama

KRÁSNÁ SOUSEDKA DRAWA oblíbená řeka polského Pomoří

09.04.2010 - 01:37   |   Redakce: Jan Pokorný
Když vyrazí parta deseti chlapů na vodu, málokterý z nich tuší, jaká dobrodružství je čekají. Jediný strach mají z toho, že jim dojde pivo. Když se po týdnu vrátí domů ke svým rodinám, jsou to právě manželky, které jako první poznají ze svitu v utahaných očích, že jejich dobrodruzi zažili něco, o čem budou slýchat ještě hodně dlouho. Přesně to se nám stalo po návratu ze splutí polské řeky Drawy.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                       
Drawa je vodácky nejoblíbenější řekou polského Západního Pomoří. Protéká nejrozsáhlejším lesním komplexem v Polsku a také soustavou přírodních jezer, vojenským prostorem se střelnicí a národním parkem Drawienski Park Narodowy. Sjízdná je s malou výjimkou po celý rok a délka možného splutí se blíží 200 kilometrů. Hloubka jezer na jejím toku dosahuje maxima v jezeru Drawsko – 80 metrů, druhé největší jezero na jejím toku – Lubie – má největší hloubku – 48 metrů. Zvláštností je, že Drawa do jezer vtéká a z nich odtéká přirozeně, obvykle úzkým pruhem volné hladiny v pobřežním rákosí.
Dobrá mapa je základ úspěchu mnohé expedice. Pro nás to byl autoatlas a z internetu stažená mapa, která byla rozmazaná již při jejím tisku. Kvalitu autoatlasu neocenil ani náš smluvní autodopravce, najatý pro bezstarostnou přepravu tam a zpět. Silnice naší zhruba druhé třídy může znamenat v Polsku i polní cestu, místy dlážděnou velkými „kočičími hlavami“. Začátek splutí jsme tedy operativně zvolili v blízkosti města Drawsko Pomorskie (ř. km 132), přesněji tam, kam vedl ještě asfalt. Vodákům, kteří budou mít více času, závidím možnost začít splutí o dvacet kilometrů výše proti proudu ve městě Zlocieniec, neboť již název města slibuje dobrodružství. Ukončení splutí u města Krzyz přímo nabízí lákavý název expedice.
Duch slovanské vzájemnosti
Přirovnat řeku Drawu k českým řekám nelze. První odlišností je její neuvěřitelná čistota. S výjimkou průjezdu vojenským prostorem se dá její voda bez problémů používat k vaření, mytí a pozorování krás podvodního života. Fascinovaně jsme sledovali hry barev kamenů, travin, škeblí a ryb pod našimi loděmi a nemohli jsme se nabažit toho, že této krásy neubývá s přibližujícím se ústím Drawy do Noteče.
Setkání s domorodci – to byly družné chvíle v duchu slovanské vzájemnosti, podpořené podobností našich jazyků a zájmem o výsledky fotbalového mistrovství Evropy. Místní speciality – točené pivo se sirupem, které se pije brčkem, vydatné fazolové polévky s masem a naše slivovice, to vše přispívalo k přátelské atmosféře, zvláště potom, když se sedělo u ohně pod širým nebem.
Pořádek a čistota
Drawa v úseku z města Drawsko Pomorskie do Drawna je rychle proudící řeka, vyžadující znalost bezpečného zastavení v proudu, alespoň na dobu, než se loď před tou vaší s konečnou platností ve vrbičkách zvrhne a uvolní vám průjezd. Jezero Lubie je vodní plocha, kde fouká vítr. Nám foukal do zad a jelo se nám přes jezero dobře. Když začalo pršet a vítr přišel z boku, nenašel se mezi námi nikdo tak statečný, kdo by chtěl s převrácenou a naloženou otevřenou kanoí plavat nejméně 300 metrů ke břehu a raději jsme počkali v jednom z mnoha tábořišť na jeho břehu, než se zase vítr stočí příznivým směrem.
Výtok Drawy z jezera Lubie jsme našli jen díky mapě. Břehy této řeky a jezer, kterými protéká, jsou obvykle lemovány hustým porostem rákosí a bez podrobné mapy je šance najít pokračování řeky, vedoucí mnohdy rovnou do dalšího jezera, minimální. V mapě najdete vyznačená tábořiště, nebezpečné úseky řeky a mnoho dalšího potřebného. Polskému textu lze docela dobře rozumět.
Tábořiště na Drawě jsou označovány cedulemi „Pole biwakove“ a jejich zakreslená poloha v mapách odpovídá skutečnosti. Vybavena bývají ohništi, přístřešky, lavicemi i stoly. Kromě tří autocampů na naší 130 kilometrů dlouhé trase jsou tábořiště umístěna v rozmezí zhruba pět kilometrů podél celé řeky. O tábořiště se starají příslušné správy polesí, které udržují pořádek, někdy navezou i hromadu metrových polen na topení a vybírají poplatky za přespání. Platili jsme vždy ochotně, obvykle tři Zl za osobu a čtyři Zl za stan. Protihodnotou nám byly pytle na odpadky, ohniště, pořádek na tábořišti i v jeho okolí. Polesní si svá polesí hlídají i z důvodu nebezpečí lesních požárů a terénními auty objíždějí večer nebo brzo ráno kromě tábořišť i neoficiální místa táboření. Pokuty dávají vysoké a zdálo se nám zbytečné kazit si pohodu, kterou jsme při splutí společně měli.
Vojenský prostor v říčním kilometru 99,0 – 83,8 (nultý říční kilometr Drawy je v jejím ústí do Noteče a narůstá směrem k pramenům řeky) je obvykle průjezdný. Občasná střelba z ručních zbraní, kterou z dáli můžete zaslechnout, nebrání ve splutí tohoto úseku. V případě reálného rizika ohrožení životů vodních turistů je na silničním mostě na kilometru 99,0 umístěna vojenská hlídka, která vodáky vykáže do bufetu vedle mostu. Zde lze domluvit převoz lodí a bagáže do Prostynie na říčním kilometru 83,8.
Národní park
Drawienski Park Narodowy je možné proplout od 1. července do 1. března. Ve zbývajícím období je prostor NP nepřístupný z důvodu hnízdění ptactva. V Drawně, u mostu mezi jezery Grazyna a Adamowo, je umístěno informační středisko (Punkt informacji turystycznej DPN), kde je nutné zaplatit vstup a pobyt v NP. Posádka jedné kánoe zaplatí za vstup, dva dny pobytu v NP a jedno přespání ve stanu necelých 40 Zl. Dva dny by měly průměrnému vodákovi na projetí parku stačit. Pokud se budete do Drawna blížit k večeru a nechcete nocovat v autocampu v Drawně, zůstaňte u dřevěného mostu na říčním kilometru 71,1, kde je pěkné tábořiště v lese. Když bude obsazené, pokračujte hned za mostem podle šipek v rákosí, je tam prokopán úzký kanál pouze pro kánoi a vede k dalšímu tábořišti. Do města jsou to pěšky nebo přes jezero dva kilometry a ty mohou počkat do rána.
Průjezd národním parkem je paradoxně nejobtížnějším úsekem splutí. Řeka zde proudí poměrně prudce a koryto je plné spadaných stromů. Rizikovým faktorem je zde množství dvojkajaků z půjčoven, které jsou obsazeny obvykle dětmi i dospělými bez základních znalostí ovládání lodí, bez plovacích vest a s nevypočitatelným směrem jízdy. Útěchou může být, že na krásné tábořiště Bogdanka (ř. km 50,0) na soutoku Drawy s Korytnicí dopluje již málokterá posádka a že tam zase naleznete původní klidnou řeku. Další den lze nocovat na tábořišti Stare Osieczno (již za hranicí NP) u silničního mostu, kde je možné splutí také ukončit.
Pokud se rozhodnete pokračovat až k silničnímu mostu na říčním kilometru 2,4 u města Krzyz, připravte se na možná jednu z nejpěknějších partií řeky. Množství ohlodaných stromů od bobrů na jejích březích, písečné stráně a svižný proud stále čisté řeky. Zhruba pět kilometrů před ústím Drawy do Noteče je po pravé straně řeky soukromé tábořiště, kde je možné postavit stany okolo ohniště a požádat pana domácího, zda vás nechá projet na jeho koních. Když mu nevytrháte prkna z mola, které má u břehu, jistě vás neodmítne a jeho koně s vámi třeba povečeří tak, jak se to stalo nám. Ráno během půl hodiny na řece doplujete k  mostu na silnici Krzyz – Drezdenko a na pravém břehu za mostem může čekat auto s vlekem, které vás odveze vstříc dalším dobrodružstvím.
Praktické informace:
Mapy: Lépe zakoupit voděodolné mapy (mapa wodoodporna) v Czaplinku, Zlocienieci, Drawsku Pomorskiem a Drawnu (Informacja Turystyczna),výjimečně u benzinových pump. Mapy dostupné v ČR nejsou zcela vyhovující.
Sezóna: Vhodnou dobou pro splutí je léto a podzim. Podzim lze označit za houbařské žně.
Doprava: Přibližně 550 kilometrů z Prahy, většina železničních tratí v okolí řeky je zrušena, špatné silniční značení.
Zásobování: Smíšené obchody (polsky „Sklep“) jsou zásobeny obvyklou tábornickou stravou, směrovky bývají na mostech a lávkách. Hřiby se sbírají přímo z lodí.
Vybavení: Nejlépe vše s sebou v lodi, nemusíte běhat dlouhé kilometry do vesnic daleko od řeky. Plovací vesta (alespoň pro děti) a jízda ve skupinách by měla být samozřejmostí.
Obtížnost a podmínky: Za ideálních podmínek je maximální obtížnost toku WW I, na jezerech je lépe držet se blízko břehu. Protivítr na jezerech může způsobit neplánované zdržení. Většina popisovaného úseku vede hlubokým lesem, v některých bažinatých úsecích nelze po několik kilometrů vystoupit na pevný břeh.
Táboření: Hustá síť romantických, čistých a klidných tábořišť. Na počátku a konci vodácké sezóny je kraj téměř liduprázný.

Autor: © eko.org.pl

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.97

Anketní otázka