Vaše reklama

Kontroverzní přehrada na řece OMO

23.03.2011 - 04:06   |   Redakce: Dana Jakoubková

Autor: © A Jones/Internationalrivers.org

Řeka OMO: unikát UNESCO verzus ztráta domova i kulturních tradic

Dnes – ku příležitosti Světového dne vody – byla doručena etiopským ambasádám v Evropě a ve Spojených státech petice proti zbudování nejvyšší přehrady v Africe na řece Omo – světovém dědictví UNESCO. Ačkoliv je přehrada Gibe III již ze čtyřiceti procent hotova (podle zpráv etiopské vlády), postavilo se proti ní téměř čtyřista organizací.
Nejméně osm domorodých kmenů v Etiopii a asi 300 000 lidí, kteří žijí v okolí jezera Turkana na území Keni, je podle zprávy Survival International výstavbou říční bariéry ohroženo. Přehrada zabrání přirozeným povodním, které hrají důležitou roli v přežití kmenů na březích řeky. Ačkoli vláda tvrdí, že se postará o povodně „umělé“, při zveřejnění plánů vyšel najevo spíše opak. Lovci a sběrači kmene Kwegu se bojí, že budou odstřihnuti od svého živobytí.
Etiopská vláda také vyčlenila 180 000 hektarů půdy v údolí řeky Omo pro „zemědělské“ investice, z nichž některé leží na území kmenů Nyangatom, Karo a Mursi. Tyto kmeny však o záměru vlády nebyly informovány a pronájem jejich země zahraničním investorům je v rozporu s etiopskou ústavou.  

Environmentální spravedlnost

Megalomanské projekty dokážou narušit životní prostředí a dopadnout na lidi v míře dostačující pro to, aby se jí zabývala i environmentální justice. Odhaduje se, že 40 až 80 milionů lidí bylo vyhnáno z původních domovů právě kvůli vodním dílům. Problémy s přemístěním lidí po vybudování přehrady Tři soutěsky v Číně je známý a přitom se to děje znovu a pokaždé, když je nějaký tak velký projekt realizován. A to nemluvíme o dopadu změny celého ekosystému povodí řeky ani o nevyčíslitelném narušení kulturních vzorců a tradic komunity domorodců žijící v zasažené oblasti. Přitom většina energie vyrobené tímto kolosem jde tzv. na vývoz resp. do velmi vzdálených míst a jen malé množství elektrické energie je používané místně.
Evropská investiční banka a Africká rozvojová banka se rozhodly projekt přehrady nepodpořit. Průmyslové a obchodní banky Číny a Exim Bank of China jsou obě do projektu finančně zainteresovány, etiopská vláda však zatím neshromáždila dostatek peněz. Italská vláda financování přehrady stále zvažuje a ze Spojeného království se chystají „uložit“ v Etiopii během čtyř let dvě miliardy dolarů. Existují pádné obavy, že důsledkem této „rozvojové pomoci“ bude jen rozparcelování domorodé půdy za účelem industrializace. Petice proto požaduje zapojení zástupců domorodých kmenů do jednání o projektu alespoň do té míry, aby jim bylo poskytnuty alternativní prostředky k přežití.
Proč NE mega přehradu?
I když je pravda, že skutečná produkce elektřiny z vodní energie nevypouští žádné skleníkové plyny, když jde o velkou přehradu, není to tak docela bez problému. Studie uvedená v časopisu New Scientist o dopadu na životní prostředí prokázala za dvě desetiletí následující:
Když se objemově velká nádrž zaplaví vodou, dojde k tomu, že ze stromů a rostlin pod vodou se uvolní obrovské množství CO2 jinak v rostlinách vázané. Ty začnou hnít a na dně dochází k rozkladu bez kyslíku, což vede k uvolňování metanu, který se dostane do atmosféry poté, co voda projde turbínou elektrárny. Sezónní změny v hloubce vody pak znamenají, že je stálý přísun rozpadajícího se materiálu. V období sucha rostliny kolonizují břehy nádrže jen do té doby, než dojde k záplavám a následnému opadu. U mělkých nádrží hydroelektráren mohou však plochy potenciální produkce plynů zabírat několik tisíc kilometrů čtverečních.

Autor: © A Jones/Internationalrivers.org

Autor: © Internationalrivers.org

Autor: © Internationalrivers.org

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.89

Anketní otázka