Vaše reklama

KDE KONČÍ ŠUMAVA-ROZHLEDNA V PODHŮŘÍ

11.03.2010 - 00:03   |   Redakce: Tomáš Formánek, Michal Holub

Autor: © Renáta Šašková

Každému z nás je již podle názvu horstva bezpochyby jasné, kde jej na mapě České republiky najdeme. Pokud bychom ovšem chtěli znát přesnější odpovědi na otázky, kde končí Šumava a začíná její nižší předpolí, mnozí z nás zřejmě zaváhají. A to i přesto, že toto pohoří je jedním z nejrozlehlejších u nás a navíc jediné z tisícimetrových, jež ve svém názvu nese pro pohoří ono méně významné označení „podhůří“.
 
 
Šumavské podhůří je rozsáhlá členitá vrchovina rozkládající se v jižních a jihozápadních Čechách od Šumavy směrem do vnitrozemí. Hlavní hřbety jsou rovnoběžné se Šumavou a kolmé na toky hlavních odvodňujících řek Vltavy, Otavy, Blanice a Volyňky. Složením i reliéfem je Šumavské podhůří velmi podobné Šumavě, liší se však nižším vyklenutím a vyšším stupněm odnosu. Nejčastějšími horninami jsou ruly, pararuly, svory a granulity. Pohoří je zalesněno převážně smrkem, v nižších částech smíšenými lesy s bukem.
Klima odpovídá nadmořské výšce pohoří, ale díky tomu, že se Šumavské podhůří rozkládá v závětří za Šumavou, projevuje se zde nejvýrazněji z celého území České republiky fénový efekt. Proto jsou tu oproti Šumavě srážky nižší asi o 20 –30 % a teplota vzduchu oproti ročnímu šumavskému průměru naopak vyšší zhruba o 0,5 oC, v extrémních hodnotách až o 2 oC. Stálejší sněhovou pokrývku najdeme až v nadmořské výšce nad 900 m n. m. V Šumavském podhůří najdeme šest hlavních a čtyři vedlejší tisícimetrové vrcholy, přičemž dnes se zmíníme celkem o pěti z nich.
Libín
Libín (1093 m) je nejvyšším vrcholem celého Šumavského podhůří. Najdeme jej v Libínské hornatině, jež se rozkládá v západní části Prachatické hornatiny. Jedná se o výrazný, z dálky viditelný, ale přitom mírně klenutý pararulový a rulový vrchol s příkřejšími severovýchodními svahy. Severní svah včetně vrcholu je součástí Přírodní rezervace Libín, která chrání přirozený horský suťový les se smrkem a bukem. Ostatní svahy jsou zalesněny především druhotnou smrčinou s malými zbytky původních lesů.
Od roku 1883 stojí na vrcholu Libína 27 metrů vysoká rozhledna. Byla postavena Šumavským klubem turistů, jenž na její výstavbu získal prostředky ze členských příspěvků a také z darů bohatých příznivců klubu. Rozhledna se stavěla dva roky a její slavnostní otevření proběhlo 16. září 1883. Roku 1935 dostal rozhlednu do správy Klub českých turistů, který uvažoval o zastřešení vyhlídkové terasy. Kvůli válce se však záměr neuskutečnil. Roku 1994 proběhla rekonstrukce rozhledny, při níž byla věž v rámci oprav natřena na bílo, takže nyní přímo září do dálky.
Z rozhledny se nabízí nádherný kruhový výhled. Na severu se pod námi rozkládají Prachatice, na severovýchodě je možné uvidět Temelín, na východě Hlubokou a Chroboly, na jihovýchodě Kleť se svou rozhlednou, na jihu za dobré viditelnosti Alpy, na západě typickou šumavskou dvojici Boubín a Bobík a na severozápadě Javorník s rozhlednou.
Kromě rozhledny se na vrcholu Libína nachází i několik dalších objektů – chata s možností ubytování, stánek s občerstvením a dokonce i tenisový kurt.
Na skalce
Názvem Na skalce (1029 m) je označován dvojvrchol ležící asi 1,5 kilometru jižně od Libína. Vyšší vrchol je velmi skalnatý, skalky jsou v některých místech značně příkré, ale kvůli zalesnění odtud není žádný výhled. Nižší vrchol je vzdálený přibližně 200 metrů a dosahuje výšky 1025 m n. m.
Na skalce – SZ vrchol (1005 m) je vedlejší vrchol ležící 640 metrů severozápadně od vrcholu hlavního. Jedná se o velmi plochý vrchol, jehož nejvyšší bod se špatně určuje. Jedním z průseků, který přes vrcholovou plošinu prochází, se otevírá pěkný pohled na Boubín a Bobík.
Rohanovský vrch
Rohanovský vrch (1010 m) je plochý kupovitý suk v závěru Libínského hřbetu. Vrcholová plošina i svahy jsou plné izolovaných balvanů a skalek. I zde je vrchol kompletně zalesněn převážně smrkem s příměsí buku, takže z nejvyššího místa, balvanu, bohužel není výhled. Na jihozápadním svahu najdeme skalní výchoz zvaný Jodlův kámen.
I Rohanovský vrch má svůj vedlejší vrchol. Nese stejnojmenný název s přívlastkem Východní vrchol, leží 440 metrů od vrcholu hlavního a dosahuje nadmořské výšky rovných 1000 metrů. Vrchol je skalnatý a odlesněná vrcholová skalka je bezesporu zajímavější než balvan na vrcholu hlavním.
Centra oblasti
Prachatice – město založené na jedné ze zastávek Zlaté stezky vedoucí z Čech do Německa. Staré město bylo založeno již ve 12. století, Nové město na počátku 14. století. Zároveň s tím, jak Prachatice získávaly řadu výhod souvisejících s dovozem, skladováním a prodejem soli, město rychle získávalo na významu. Roku 1420 byly Prachatice vypáleny husity, ale po krátkém úpadku opět rychle získaly na významu, když byly roku 1436 přijaty mezi královská města. Ve 14. století byly vystavěny městské hradby, které v 16. století ještě doplnil druhý hradební pás s dělostřeleckými baštami. Právě v té době dosáhly Prachatice největšího rozmachu, během kterého proběhla celková renesanční přestavba, jež udává i dnešní ráz města. Po třicetileté válce byly Prachatice zbaveny všech svých privilegií a majetku a začal jejich postupný úpadek, který trval až do poloviny 20. století.
Jádro města je pozdně gotické a renesanční. Dochovala se celá řada domů postavených ve 2. polovině 15. a v průběhu 16. století, jejichž průčelí jsou bohatě zdobená sgrafity. Dominantou náměstí je pseudorenesanční budova nové radnice z let 1902-3, budova staré radnice postavená v letech 1570-71 dnes slouží jako městské muzeum. Nedaleko náměstí najdeme mramorovou plastiku největších slunečních hodin České republiky. Rozpětí je sedm metrů a délka ukazatele času tři metry. Nedaleko Dolní brány je Žižkova skála – vypreparovaná křemenná žíla, z níž je nádherný výhled na město. Ve městě i jeho okolí vede několik různých naučných stezek – naučný okruh Prachatické hradby, vyhlídková stezka Kolem Prachatic či Svatopetrská stezka upozorňující na historii města a okolí.
Libínské Sedlo – ves dříve nesoucí název Fefry. Vznikla na konci 13. století a jejími prvními obyvateli byli pravděpodobně osadníci z Bavor. Zdejší kostel byl budován v několika stylech – část je gotická, loď byla postavena v 16. století a věž přistavena v roce 1728. Dnes je Libínské sedlo střediskem zimní rekreace, neboť v jeho okolí jsou velmi dobré lyžařské terény.
Chroboly – ves, o které najdeme první písemnou zmínku již v roce 1317. Osada patřila k panství kláštera Zlatá Koruna. Najdeme zde kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven ve 14. a přestavěn v 18. století. Severně od Chrobol můžeme navštívit novogotickou kapli Panny Marie Lurdské z roku 1902, která však potřebuje rekonstrukci.
Přístup:
Z centra Prachatic po červené turistické značce zhruba pět kilometrů na vrchol Libína. Z Libína dále po modré jižním směrem asi 1,5 kilometru na rozcestí Pod Sedýlkem, dále stále po modré ještě půl kilometru, odtud pak pokračovat přímo terénem na jihozápad až západ. Vrchol Na skalce leží asi 100 metrů od značené cesty, ale není jednoduché jej najít kvůli zalesnění. Na Rohanovský vrch pokračovat po modré (necelý kilometr). Nejvyšší bod na Rohanovském vrchu tvoří velký balvan asi 30 metrů od cesty jižním směrem.
Z Libínského sedla na vrchol Libína po modré turistické značce (necelé dva kilometry). Dále z Libína dle popisu výše. Při zpáteční cestě je možné se z Rohanovského vrchu vrátit na rozcestí Pod Sedýlkem a z něho pak po žluté a následně po zelené zpět do výchozího místa. Celý okruh je dlouhý přibližně osm kilometrů.
Z Chrobol po modré turistické značce na Rohanovský vrch (čtyři kilometry). Odtud v opačném směru dle popisu výše. Možno dojít až do Prachatic (zhruba jedenáct kilometrů) a odtud se vrátit vlakem.
 
Základní data
 
Celek:
Šumavské podhůří
Podcelek:
Prachatická hornatina
Okrsek:
Libínská hornatina
Zeměpisné souřadnice:
 
Libín:
WGS-84: 48o58´42´´s. š., 14o00´45´´v. d.
Rohanovský vrch:
WGS-84: 48o57´28´´s. š., 14o01´19´´v. d.
Na skalce – SZ vrchol:
WGS-84: 48o58´00´´s. š., 14o00´00´´v. d.
Rohanovský vrch – V vrchol:
WGS-84: 48o57´29´´s. š., 14o01´40´´v. d.
Příslušné mapy:
ZM 1:10 000 / 32-21-06, KČT 1:50 000 / 70; SHOCart 1:50 000 / 39
Přístupnost vrcholů:
bez omezení
Objekty a vybavenost na vrcholech:
Libín – rozhledna, chata, tenisový kurt
Další info o projektu Tisícovky:
www.tisicovky.cz

Autor: © Renáta Šašková

Autor: © Renáta Šašková

Autor: © Renáta Šašková

Autor: © Renáta Šašková

Autor: © Renáta Šašková

Autor: © Renáta Šašková

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.92

Anketní otázka