Vaše reklama

Horské prostředí a ochranný faktor aneb Zbytečnost jménem betakaroten

25.07.2010 - 01:51   |   Redakce: -daj-

Jaký ochranný faktor je adekvátní horskému prostředí


Síla UV záření se zvyšuje asi o čtyři procenta na každých 300 výškových metrů. Jako výchozí SPF (sun protection factor) u moře a na horách kolem 3000 metrů nad mořem se obecně v příručkách uvádí číslo 30, závisí na výchozí přirozené barvě kůže (fototyp), při pohybu na ledovci a čím výše, tím vyšší faktor použít. Předpokladem ochrany je aplikace před sluneční expozicí a opakované použití během dne.
„I vodě odolné přípravky proti UV záření mají pouze omezenou délku účinku ,“ upozorňuje prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc, přednosta dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady. „To je dáno chemickými vlastnostmi použitého filtru a fyzikálním postupem jeho omývání ve vodě nebo odplavování potem. Proto platí, že se během pobytu na slunci musí potírání krémem opakovat, a to nejlépe každé dvě hodiny,“ dodává profesor Arenberger.

Faktor sem faktor tam

Existují v podstatě dva typy ochranných faktorů: chemický a fyzikální. Fyzikální znamená, že krém obsahuje drobné částečky nějakých minerálů, nejčastěji sloučenin zinku, které podobně jako zrcadlo odráží sluneční paprsky z kůže, takže do ní vůbec neproniknou a nemohou ji poškodit nebo spálit. Chemická ochrana znamená, že krém obsahuje takové sloučeniny, které mění škodlivé záření, takže to, co kůže propustí, už neublíží. V řeči čísel krém padesátka obsahuje těchto ochranných látek nikoliv dvojnásobek oproti pětadvacítce, ale jen zhruba o dvě procenta víc. Nepomůže vám tedy nespálit se – i s padesátkou se můžete opálit, ale prodlouží dobu, kterou můžete na slunci zůstat.
„Výška ochranného faktoru, tedy SPF, určuje, kolikrát déle můžeme být na slunci , než kdybychom žádný faktor nepoužili. Většina lidí se spálí po patnácti až dvaceti minutách na slunci bez ochrany. Pokud tedy zvolíte faktor deset, můžete být na slunci zhruba 150 minut,“ vysvětluje MUDr. Ivana Krajsová, dermatoložka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
U dětí pak nezapomeňte, že ty nejmenší, do jednoho roku věku, by na přímé sluníčko neměly přijít vůbec. Dětská kůže si totiž všechny spáleniny pamatuje daleko více než pokožka dospělá.
Číslo ochranného faktoru, tedy SPF (z anglického Sun Protection Filter), označuje tedy především čas, kdy je kůže chráněná, v poměru k době, za kterou pokožka bez natření zrudne. Takže krém s ochranným faktorem 25 umožňuje prodloužit pobyt na slunci asi na čtyři hodiny. Je to jednoduchá matematika: číslo SPF 25 vynásobíte deseti minutami, což je doba, za kterou se nechráněná kůže obvykle na slunci spálí. Jet k moři s krémem padesátkou je tedy zbytečné. „Krémy s číslem 50 a více doporučujeme v podstatě lidem, kteří mají alergii na slunce nebo mají onkologické onemocnění a kůže kvůli tomu reaguje na slunce přecitlivěle,“ říká kožní lékařka Magdalena Rendlová. Obdobně jsou doporučovány pro použití v extrémním prostředí: ledovec za slunečného dne, dlouhodobý pobyt na moři, na poušti, ve velehorách apod.

Co je to fototyp a jak se určuje

Fototyp představuje kvalitu odpovědi jedince na působení slunečních loučí. Rozeznávame 6 fototypů určovaných v souladu s pletí, barvou vlasů, přítomností a nebo nepřítomností pih, náchylností jedince ke spálení anebo naopak, se schopností získat opálení.  

• Fototyp I : mléčnobílá pokožka (červené vlasy), vždy se spálí, nikdy neopálí, mnoho pih.

• Fototyp II : bledá pokožka, vždy se spálí, někdy se jemně opálí, velké množství pih.

• Fototyp III : bledá, až matná pokožka, někdy se spálí, vždy sa opálí (střední opálení), pár pih.

• Fototyp IV : matná pokožka, nikdy se nespálí, vždy se opálí (tmavé opálení), bez pih.

• Fototyp V: tmavá pokožka, nikdy se nespálí, vždy se opálí (velmi tmavé opálení), bez pih.

• Fototyp VI : černá pokožka, nikdy se nespálí, bez pih.
Čím jste nižší fototyp (fototyp III a obzvlášť fototyp I a II), tím vyšší ochranný faktor musíte používat.
Není třeba zdůrazňovat, že ochranný filtr opalovacího přípravku by měl být na horách i na pláži u moře co nejvyšší . Přitom ale nezáleží na tom, jestli se namažeme krémem nebo olejem. Platí však, že v horku u vody bychom měli dávat přednost méně mastným přípravkům. Naopak v chladnějším prostředí budou správné ty mastné se sníženým obsahem vody. Do hor si pak nezapomeňte přibalit i ochrannou tyčinku na rty .
 
Ve všech případech se doporučuje pokrývka hlavy a krku a sluneční brýle určené pro daný typ prostředí, které chrání proti všem typům UV záření. Vitamín E ve stravě či tabletách podporuje efektivní ochranu buněk, kolagenních a elastických vláken proti škodlivým vlivům životního prostředí a má schopnost až o 60 % zvyšovat ochranný faktor opalovacích přípravků.

Má smysl užívat betakaroten?

Byznys, který vám má pomoci k rychlejšímu opálení. Jde o provitamin vitaminu A, který má v přírodě na svědomí oranžové až červené zbarvení rostlin – díky němu je například mrkev oranžová. A oranžový nádech, nikoliv krásně hnědé opálení, také získá kůže člověka, který ve velkém polyká tabletky betakarotenu.Podle Petra Arenbergera nejde o barvu způsobenou kožním pigmentem, ale ukládáním nadbytku látky v těle. Kromě toho, že už byly popsány případy nejen lidí, kteří se díky předávkování těmito pilulkami dostali do nemocnice s poškozením jater (a nejen lidí – v Americe způsobilo ptačí krmivo s látkou hromadný úhyn papoušků na selhání jater, ač jim mělo pomoci „jen“ hezky vybarvit peří).
Něco jiného je, že řada preparátů, které mají připravit kůži na opalování, obsahuje antioxidanty. Tedy látky, které v těle vychytají volné radikály způsobené poškozením kůže při opalování a zabrání dalšímu poškození těla. Brát antioxidanty před a při pobytu na slunci jakýsi smysl má, ovšem samotný betakaroten ne. U něj nebylo žádnou vědeckou prací dokázáno, že by uměl zabránit vzniku volných radikálů. A už vůbec nemá smysl kupovat si jej kvůli hezčímu zhnědnutí kůže.
Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.87

Anketní otázka