Vaše reklama

DO POLSKÝCH KRKONOŠ JEN S POVOLENÍM SNB

05.02.2010 - 00:32   |   Redakce: Dana Jakoubková

Minulosti se nelze zbavit, nelze ji změnit, můžeme ji snad jen zapomenout.

Historie nám připomíná jak je skutečnost proměnlivá v čase, jak relativní je to co víme a umíme. Minulosti se nelze zbavit, nelze ji změnit, můžeme ji snad jen zapomenout. Je však zajímavější, a potřebné, její stopy objevovat. Jedině tak dokážeme skládat mozaiku vývoje – inspirovat ducha, pochopit souvislosti, využít poznatků či posouvat hranice.
Vydali jsme se tedy na výpravu do nitra archivů a věříme, že naše pátrání v prachu a zažloutlých stránkách rukopisů nebude pro vás bez zajímavosti. Pro autenticitu jsme ponechali jazyk v původní podobě. Mnohá fakta budou vpravdě i čtení zábavné, ač jistá část našich dějin rozhodně zábavou nebyla.
Do polských Krkonoš jen s povolením
Tyto krásné pohraniční oblasti jsou od roku 1960 přístupny našim občanům na propustku. Pobyt je nejvýše šest dnů. Žádost o vydání propustky podávají členové turistického oddílu nebo Svazarmu individuálně u okresního oddělení SNB v místě bydliště a přikládají jednu fotografii. Kolektivy ze škol, závodů, Československého svazu mládeže, spolků a sportovních oddílů mohou oblast navštívit na hromadnou propustku, ale jejich zájezd musí být veden cvičitelem turistiky nebo Svazarmu.
Archiv: Lidé a země r.1961, cena 3 Kčs
Politicky náročný průstup Chajberským průsmykem
Na světě je málo tak významných míst, jako tento průsmyk. Spojuje dva rozdílné světy – Indii a Afganistan. První sám svět pro sebe šíří se pod Chajberským průsmykem jako úrodná nížina, kde žijí miliony zemědělců. Druhý – Afganistan, spleť mohutných velehor, holých skal, hlubokých lesů a divokých roklí, kde živoří bídně nejrůznější kmeny, jimž loupež byla odedávna nejpříjemnějším, ale také nejnutnějším zaměstnáním. Průsmyk je přes 40 kilometrů dlouhý a dostupuje výše 1769 metrů. Cesta vede hlavně podle prudké řeky Kabulu, jež se tu řítí závratnou rychlostí. Průchod průsmykem je obtížný nejen fysicky, ale i politicky. Britové hlídají tuto cestu jako ostříži. Nikdo se nemůže cítiti bezpečným pánem Indie, nedrží-li v rukou Chajberský průsmyk. Tím od nepaměti vpadali obyvatelé nehostinných hor iránských a nížin turanských do Indie. Tudy prošly první kmeny arijských Indů a po nich tisíce jiných dobyvatelů Indie od Alexandra Velikého, přes afgánské emíry až po bolševiské agitátory z Ruska. Touto divokou těsninou šly vpravdě dějiny.
Archiv: Širým světem r. 1929
První žena ve Lhasse
Francouzskou profesorku srovnávacího náboženství Alexandru David-Neel vyslala vláda v roce 1910 do Indie a Barmy k orientálním studiím. Za svého patnáctiletého pobytu na východě podnikla čtyři cesty do Tibetu. V přestrojení za tibetskou ženu po cestách plných útrap a strádání, přes hluboká údolí a horské stěny dostala se konečně do zakázaného města Lhassy, kam tolik cestovatelů marně mířilo. Byla to první cizinka, která vstoupila do tohoto posvátného města a popsala život v něm, značně odlišný od popisů svých předchůdců. Jako žebračka inkognito putovala po svazích a údolích Himalaye, a poté sama sobě zbudovala malou kamennou poustevnu přilepenou k šedavé skalní stěně ve výši 3900 metrů.
Archiv: Zeměpisný magazín r. 1926
Šumava ohrožena sopkou
Obyvatelé šumavského podhůří se cítí být ohroženi sopkou Lusen, kde prý sníh na jedné straně roztál a dřevorubci i zvěř se chodili tam ohřívat, což by snad mohlo značiti, že se probudila k činnosti. Tato zpráva byla doručena do redakce magazínu prý ze starosti o poruchy v zemské kůře. Ačkoliv geologové tvrdí, že Šumavské kopce patří prahorám, a že jsou tam skutečně staré vyvřeliny – totiž žula, přece je pisatel polekán sopečnými zjevy. V té hrůze poplachu ani nepřeložil německý název Lusen na Luzný.
Archiv: Širým světem r. 1929
SSSR–ČSSR výškový rekord
Novým držitelem československého výškového rekordu je geograf dr. Josef Sekyra z Ústředního ústavu geologického. Vystoupil se sovětskou výpravou (spolu též s dvěma Rumuny) 31.srpna 1961 na Leninův štít vysoký 7127 metrů. Překonal tak rekord čtyř brněnských horolezců z r. 1958 (7050 m v masivu Štítu vítězství).
Archiv: Lidé a země r.1962, cena 3 Kčs
Mt. Everest dosud nezlezen
Podle zprávy francouzského časopisu Ici Paris připravuje vynikající australský letec kapitán A. F. Bandit novou výpravu, která se pokusí s použitím nejmodernějších prostředků zlézti nejvyšší horu světa. Přes četné pokusy o dobytí Mount Everestu nebylo nejvyššího vrcholu „střechy světa“ dosud dosaženo. Nelze to zajisté přičísti nedostatku odvahy badatelů. Desítky z nich zaplatily již svou statečnost životem. Kapitán Bandit hodlá při výstupu použíti všech vymožeností, které přinesla poslední válka. Členové výpravy, vesměs výborní horolezci, obeznámení s nejlepší švýcarskou alpinistickou technikou, budou vybaveni kyslíkovými přístroji o velké kapacitě a přitom velmi lehkými. Neboť pokusiti se proniknout až na vrcholek Mt. Everestu bez dokonalých dýchacích přístrojů, bylo by sebevraždou. Poslední etapy výstupu budou podniknuty v zahřívaných kombinézách přizpůsobených obtížným podmínkám při výstupu. Výprava bude zásobena konservami, které dík důmyslnému zařízení lze snadno zahřáti v několika minutách. Bude použito všech zkušeností získaných za války vědci a letci R. A. F. Jisté zdokonalení výzbroje přinesly též německé poznatky, kterých bylo prakticky již použito v bojích o Kavkaz. A konečně bude výprava opatřena radarem k zjišťování nebezpečných trhlin v těžce přehledném terénu a i jiných překážek.
Archiv: Zeměpisný magazín r.1947, cena 18 Kčs
Na Mont Blanku …
…se chtěl jeden turista osvěžiti čajem, který měl v termosce. Čaj byl příliš horký a proto do něho nasypal hrst sněhu. Sníh však neroztál, nýbrž plaval na čaji jako vata. Tomuto zvláštnímu úkazu se turista přestal diviti teprve tehdy, když si uvědomil, že na velehorách je sníh věčný.
Archiv: Širým světem r. 1940, cena 3 K
Hora Kolovrat…
Nachází se na jednom z ostrovů Šalamounových – Malaytě, měří 1300 metrů. Odkud se vzalo to jméno, co asi znamená v domorodé řeči? Jistě nebyla ta hora pojmenována podle hrabat Kolovratů.
Archiv: Širým světem r. 1940, cena 3 K
Německé výpravy v Andách
I ty se okoušejí o vystoupení na nejvyšší vrcholy. Nejvyšší horu v Peru – Huascaranu, vysoké 7650 metrů, dobyli Němci už r. 1932. Tehdy se marně pokoušeli o Contrahierhas, vysoký přes 6000 metrů. Jeho vrcholu dosáhli teprve v květnu 1939 a v červnu toho roku vystoupili na horu Palcaraju vysokou 6150 metrů.
Archiv: Širým světem r. 1939, cena pro předplatitele 2,6O K
Nejvyšší hora ve Skandinávii
Je jí Glittertind, který i s ledovou pokrývkou měří 2481 metr. Druhá nejvyšší hora Galdhoping měří 2469 metrů. Tím je rozhodnut spor, která hora je vyšší.
Archiv: Širým světem r.1934
Výstup na horu Kenya
Africká hora Kenya byla poprvé spatřena r. 1849 nisionářem Ludwigem Krapfem. O výstup na ni se pokusil hrabě S. Teleki r. 1889 a prof. J. W. Gregory r. 1893. Na vrchol vystoupil po prvé r. 1899 Sir Halford Mackinder, který pojmenoval dva vrcholy této hory Batian a Nelion po velikém masajském náčelníku a jeho synu. Pak třicet let nebyl žádný výstup na horu Kenya proveden. Až zase letos začátkem ledna tři Angličané, Harris, Sommerfelt a Shipton s pomocí 22 afrických nosičů zlezli horu. Černoši, nemaje bot, doprovázeli je jen k ledovcům (14 000 stop). Výstup byl dosti nesnadný a zdařil se teprve po několika marných pokusech.
Archiv: Širým světem r.1929
Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.93

Anketní otázka