Vaše reklama

Divoký odchov

05.08.2015 - 21:33   |   Redakce: Dana Jakoubková, obr. konzultace MUDr. I. Rotman

Autor: © Salzburgerland

Většina dětí moderní společnosti vyrůstá ve vězení technického ráje: umí obsluhovat video, rozumí počítačům, komunikuje prostřednictvím mobilů. Pohybovat se v otevřené přírodě a užívat ji k vlastnímu prospěchu už dokáže málokteré dítě.

Netuší, že příroda jako imaginární matka jej může živit, bavit, utvářet i mu poskytovat různé výzvy. Dnešní dítě ztratilo s přírodou kontakt. Divoké semínko v jeho nitru však je připraveno vzklíčit a růst tak, jak bude dítě postupně objevovat taje přírody. Je jen na dospělých, zda vezmou děti ven a jaké hřiště jim připraví.
 

Kvalita – kvantita

Pohyb a pobyt v přírodě ovlivňuje příznivě celkový vývoj dítěte. Je však třeba mít na zřeteli, že i na přírodu si dítě musí zvyknout stejně jako na automobily a semafory. Akce v terénu je proto nutné přizpůsobit jednotlivým vývojovým etapám a hravě učit děti kousek po kousku všemu, co jim může přinést potěšení. Ne výkony, ale zábava a dobrodružství jsou hlavním motivem dětského konání. Děti se nevydávají do terénu kvůli rodičům, ale naopak. Mentalita dítěte se pranic nezajímá, jakou vzdálenost ušlo, jak rychle dosáhlo cíle, jak vysoko vylezlo.
 
„Matka – fanatik na čistotu je na terénní výpravě nežádoucím elementem. Pokud to psychicky nezvládáte, vyšlete s dětmi raději otce – výlet bude akčnější a děti na něj zcela jistě nezapomenou.“
 
Úspěšnost rodinného výletu spočívá v radosti, kterou dítě objevováním prožívá, a ve zkušenostech, které na výletu získá. K dětem je třeba přistupovat ohleduplně a nevkládat do nich vlastní nesplněné naděje. V jejich očích budete hrdinou, spíše když přibalíte lupu či dalekohled, než když je poženete se stopkami v ruce a s lamentováním na malou výkonnost. Jenom pak můžete získat fantastickou rodinnou zkušenost. Zde jsou tipy na to, jak udržet v dětech touhu po přírodě a jak se naučit chápat jejich potřeby.
 

   Do 2 let věku

Tak brzy, jak jen může, zvedá batole hlavu. V tu dobu se vám rozsvítí zelená, a brzy můžete vyrazit do terénu s dítětem na zádech. V tomto věku dítěte to nebude nic světoborného, protože více času než chůzi věnujete přestávkám a budete se pohybovat maximálně v dolinách. Z lékařských poznatků vyplývá, že děti do dvou let věku není vhodné brát na horské túry a do lanovky. Takto malé děti nemají adaptační schopnosti vůči nedostatku kyslíku ve výškách od 2000 metrů, vyrovnání tlaku ve středouší polykáním není ještě vyvinuté a může u nich dojít k bolestem v uších a zánětům středního ucha. Jejich obranyschopnost vůči infekci je málo vyvinuta. Ve věku do jednoho roku, nejvíce mezi 2. a 4. měsícem, je v souvislosti s výškou zvýšené riziko syndromu náhlého úmrtí. V souvislosti s tímto problémem lékaři varují před polohou ve spánku tváří k podložce. Pro túry s takto malými dětmi byste měli plánovat výšlapy maximálně půldenní, zbytek dne by mělo dítě věnovat hraní a spánku.
 
Maximální zátěž
Žádná
 
Maximální výšková hranice
Do 1500 m n.m.
 
Vybavení
Nejlepší dětská sedačka pro vícedenní turistiku je taková, která poskytuje komfort rodiči, resp. nosiči i dítěti. Měla by mít vše potřebné jako velkoobjemový batoh: dobrý nosný systém (nastavitelná výška zad – matka-otec) , dobře střižené ramenní popruhy i bederní pás, nesmí chybět prsní popruh. Kokpit pro dítě by měl být stejně komfortní: postroj, otvory pro nožičky, opěrka hlavičky (nejlépe vytažená do stran), některé sedačky mají i třmeny pro oporu nožiček. K tomu úložný prostoru či oka pro uložení hraček. Možnost zastínění sedačky je namístě (stříška apod.), zvláště když chce dítě spát.
 
 
 
 
 
Rozvrh túry
Počítejte se ztrátou čtvrt hodiny na každou hodinu chůze. Jestliže je tedy trasa na čtyři hodiny, připočtěte jednu další hodinu na přestávky. Nohám dítěte klimbajícím se ven z kokpitu je třeba ulevit, protože je vyvíjen tlak jak na tepny, tak na nevyvinuté klouby. Dítě v sedačce v podstatě pomalu vychládá, myslete na to, že je třeba zateplit periférie (hlava, nohy, ruce). Po dlouhém sezení je dítě podrážděné, pláče a nechce se už nést. Nemá-li sedačka ochranu před sluncem, přerušte túru a nechte dítě v klidu vyspat někde ve stínu.
Zábava
Kojencům stačí sice pouze mámin prs, ale také se umí nudit, když se nebude v sedačce dlouho nic dít. Vezměte sušené banánové odřezky (ne plátky) pro batolata, kterým se mají prořezat zoubky. Zabaví se žužláním. Nebo přivěste na sedačku nějaká cingrlata, kterých si bude dítě všímat.
Batole v lodi
Batolata by neměla být umístěna doprostřed lodi, nýbrž do přídě, kde jej má jeden z rodičů po ruce. Nezapomeňte vzít do lodi i nějaké menší hračky pro dítě. Připravte si v přídi kanoe „hnízdo“ pro děcko. Až ho přestane bavit sedět vám na klíně či jinak, uložte ho prospat do přídi. Pro zbudování hnízda stačí upravit na správnou velikost karimatku a použít suchou vestu. Přes otevřenou příď přehoďte něco pro zastínění.
Táboření
Blíže ke dvěma rokům věku můžete uvažovat o přespání v přírodě. Pro tábor vyberte místo otevřené a pokud možno ploché – na děti je třeba stále vidět, aby někam nespadly, něco nevhodného nesnědly, abyste je i slyšeli. Tábořiště prozkoumejte dříve, než pustíte děti „do výběhu“ – v blízkosti by mohlo být vosí hnízdo, nora jezevce, hadi aj.
Stan a spacák
Na spaní ve stanu a spacáku je vhodné dítě přivykat dříve, než vyrazíte do terénu – malý prostor ve spacáku stejně jako ve stanu může být pro ně stresující. Samonosný stan je třeba pečlivě upevnit k podkladu, aby jej silný vítr neodnesl i s děckem uvnitř, zatímco vy se věnujete zábavě u ohně.
Teplo
Při chladných klimatických podmínkách je lepší spát s děckem v jednom spacáku, protože ono samotné si neumí vytvořit tolik tepla, jako když je blízko vašeho těla. Je však vhodné dítě předem doma uvykat spaní ve spacáku, neboť to pro něj nemusí být zpočátku příjemné.
 

2–6 let

Lze podnikat krátké túry s četnými přestávkami a přibližovat dítěti přírodní prostředí hravou formou. Schopnost soustředit se a rozpoznat nebezpečí u něj ještě není vyvinuta, a proto byste se měli pohybovat lehkým terénem. Od čtyř let můžete s dítětem nacvičovat koordinaci pohybu potřebnou do náročnějšího terénu.
 
Maximální zátěž
Od čtvrtého roku věku max. 1 kg
Maximální výšková hranice
3000 m n.m.
Vybavení
Spacák vždy o něco teplejší, než byste vybrali sobě (nesete vy), batůžek dětský – lehký a jednoduchý, na hračky. Vzhledem k tomu, že dítě ještě není schopno soustředit se na chůzi členitým terénem, nemusí mít speciální boty. Pokud jej do takového terénu hodláte uvést dříve, než je zdrávo, vyberte obuv takovou, jakou byste vybírali sobě, hlavně co nejlehčí a s ochranou kotníku. S oblečením se netrapte, většinou bude v dohledné době zmazané, zválené či roztržené, ale dbejte hlavně na zajištění tepla a sucha pro dítě. Nezapomeňte na pokrývku hlavy.
 
Lákadla
Sladkosti patří k základnímu pracovnímu náčiní na túře s malými dětmi. Vysvětlete děcku, že sladká radost čeká v cíli každé etapy: po kilometru, za půl hodiny či u dalšího jezera, u támhletoho obrovského stromu a podobně.
Zábava
Dítě se unaví rychleji než dospělý, ale regenerace jeho sil je rovněž rychlejší než u rodičů. Rozvrhněte proto túru tak, aby si na místě přestávky mohlo dítě hrát, dokud si sami neodpočinete, a neodpočívejte na hraně kaňonu, u peřejí, v hustém lese a všude tam, kde může být dětská hra riziková.
Kreativita
Během túry s dětmi mluvte – mají potřebu hovořit o všem, co během akce objevují. Pokud vás zradí vlastní nápady pro využití přírody o přestávkách, vezměte zábavu pro děti s sebou z domova: malé hračky, knihu, malování, barevný papír apod.
Čistota
Počítejte s tím, že dítě nebude brát ohled na drahé oblečení a zmaže se nebo si něco roztrhne. Nekárejte ho za to. Pokud to jako matka nemůžete psychicky unést, zůstaňte raději doma a s dětmi vyšlete otce – v tomto směru je pro ně vhodnějším partnerem pro akční výlet.
Táboření
Tam, kde najde dítě písek či bláto, bude zaručeně na hodiny zaměstnané (nezapomeňte přibalit lopatičku, bábovičku…). Vy zatím v klidu postavíte stan, uvaříte… Pro výběr tábořiště platí stejná kriteria jako s menšími dětmi.
 

6 – 12 let

Dítě objevuje kouzlo dobrodružství dosahováním blízkých cílů: leze na stromy, oblézá balvany, cáká se ve vodě…Od šesti let si již uvědomuje nebezpečí, ale předvídat ho je schopné až v devíti letech. Od osmi let je schopné se soustředit po delší dobu, v devíti až deseti letech porozumí zásadám bezpečnosti a pokouší se jednat na základě vlastního uvědomění. Od devíti do dvanácti let věku je už schopno túry členitým terénem.
 
Maximální zátěž
6 až 9 let – max. 2 kg, 9 až 12 let max. 4 kg
Maximální výšková hranice
do 7 let – 3000 m n.m., od 8 let – 4000 m n.m.
Vybavení
Dětský batoh, ne dospělácký malých rozměrů, v pozdějším věku trekingové hole, vhodná obuv dle charakteru terénu, co nejlehčí, do členitého terénu s ochranou kotníku a dobrou podešví.
 
Důvěra
Můžete z něj udělat velitele skupiny, ať jde první, hlídá trasu – zejména pokud už se začíná nudit a loudá se. To samozřejmě jen pokud to dovolují podmínky v terénu a dítě zůstává ve skupině.
Kamarádi      
Rodinné výlety se pro dítě tohoto věku stávají fádními, potřebují na výletě kamarády. Pozvěte na výlet další rodinu. Děti se zabaví samy se sebou a novými podněty a vy konečně z túry také něco máte. Dejte jim levný nebo jednorázový foťák, aby si výlet mohli samostatně zdokumentovat. Mějte je však stále na očích.
Vzrušení
Rozdělte se na dvě skupiny – vždy s dospělým – a stopujte se. Připravte pro trasu různé úkoly, objevujte s nimi přírodu. Pohybujete-li se blízko vodního toku, zkuste děti naučit jednoduše rybařit.
Táboření
Starší děti můžete zaměstnat: ať si zkusí postavit stan, připravit spaní, dřevo na oheň…
 

13 – 18

Ve třinácti až čtrnácti letech je u dítěte plně vyvinutá schopnost dlouhodobé koncentrace a abstraktního myšlení. Děti v tomto věku jsou připravené učit se vše potřebné pro pohyb a pobyt v přírodě. Čtrnáct let je vhodným věkem pro seznámení s terénem ledu a firnu, je to ideální věk pro začátek lezení.
 
Maximální zátěž
13 až 16 let max. 6 kg, od 18 let lze páteř a klouby plně zatížit.
Maximální výšková hranice
Do 14 let – 4000 m n.m., od 15 let nad 4000 m n.m. (za předpokladu zkušeností, respektování pravidel vysokohorského výstupu a za doprovodu zkušeného dospělého).
Vybavení
Vhodný dětský batoh, lze použít i batoh pro dospělého, ale zásadně s nastavitelným nosným systémem. Vzhledem k rychlému růstu není nutné investovat velké peníze do nejmodernějších modelů bot a oblečení, ale dbejte na to, aby plnily svoji funkci.
 
Učení
Vysvětlete jim, jak sbalit batoh, co potřebují na túru, jak použít kompas, mapu, podle čeho vybrat tábořiště, jak filtrovat vodu, které rostliny lze zařadit do jídelníčku a podobně. Učte je respektovat přírodu.
 
Volný čas
Tělesně jsou tyto děti schopné celodenní túry, ale to neznamená, že je to pro ně to nejlepší. I zde platí, že je vhodné počítat v rozvrhu túry s včasným zatábořením a nechat jim prostor pro zábavu a jinou činnost.
Prostor
V době dospívání mají děti mnohem více energie než vy a potřebují osobní prostor. Je-li to bezpečné, dovolte jim jít nezávisle na vás, vlastním tempem a domluvte si jen styčné body: křižovatku cest, řeku atd. Pokud máte jedno děcko, přiberte na výlet jeho kamarády. Mají o zábavu postaráno, dokud je nepovoláte.
Energie
Energetická spotřeba dospívajících dětí, obzvláště chlapců a při fyzickém výkonu, je veliká.
Táboření
Máte-li více než jednoho mládežníka nebo nemusíte nést stany na zádech, nechte je spát ve vlastním stanu. Zasvěťte je do tábornických prací a dovedností. Bude to pro ně dobrodružství a budou mít i náležitý pocit uspokojení.
_________________________________________________________________
 
Použité informační zdroje:
Lékařská komise Mezinárodního sdružení horolezeckých svazů (UIAA)
Společnost horské medicíny
Zdravotní komise Horské služby Slovenské republiky
Wandern und bergsteigen mit Kindern (Naturfreunde Oesterreich)
International Society for Mountain Medicine

Autor: © Salzburgerland

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.89

Anketní otázka