Vaše reklama

Batoh plný potíží aneb Posiluj břicho = zachráníš záda

07.04.2011 - 00:25   |   Redakce: MUDr. O. Vojtěchovský

Autor: © D. Jakoubková

Leckterého z vás může překvapit fakt, že pro nošení batohu je vlastně břicho mnohem důležitější než záda. Trénované břišní svaly nejenom že bolesti zad předchází, ale mají značný podíl i na udržení rovnováhy, v terénu tolik potřebné pro bezpečný pohyb.     
                                                                                                                         
 
Tělesná sborka a rozborka
Abeceda začíná od A, lidský rodokmen od Adama a život medika začíná anatomií (a zhruba pro každého pátého i končí, protože anatomie se lehko zapomíná, ale těžko učí ). Že se páteř skládá od zátylku po zadnici z obratlů, tuší už děti sotva školou povinné. Obratle spojují dohromady páteřní vazy a ploténky ze speciální elastické chrupavky a naopak nestlačitelného polotekutého jádra. Celá kostěná páteř je jakoby zabalená do tuhého pouzdra z páteřních vazů. Protože holá kostra stojí jen v přírodopisném kabinetě (a to jen díky tyči vetknuté do místa, kde má kompletní jedinec řiť), musí ke kostem patřit i nějaké svaly. Páteř jich má desítky. Souhrnným názvem se jim říká vzpřimovače páteře a spojují obratle v několika vrstvách.
Břišní svaly jsou nejslabším článkem systému jádra
Samy o sobě sebesilnější vzpřimovače trup udrží jen stěží. Na to jim krátké páky ve formě trnových výběžků prostě nestačí. Vypomoci jim musí břišní svaly.
Dvě vrstvy šikmých břišních svalů jdou, jak i název napovídá, od dolních žeber a bederní páteři šikmo dolů a vpřed. Vpředu ale není žádná kost, ke které by se jako většina ostatních svalů spořádaně upnuly. Proto se jen propletou a spojí s vazivovým pruhem, asi tak, jako když prsty obou rukou spojíte do postavení “dětičky vstaňte” (poněkud sadistická hra – vtip předškolních dětí). Propletením prochází poslední, nejnápadnější přímý sval břišní a po nejkratší linii spojuje hrudní a stydkou kost. Podíváte-li se na kulturistu, ze šikmých břišních svalů uvidíte jen nenápadné šipečky, vystupující zpod obludného širokého svalu zádového. Zato přímý břišní sval nepřehlédnete. To je “pekáč buchet”, který má svalovec mezi prsními svaly a plavkami.
K nošení batohu samy o sobě zádové svaly nestačí
V poslední době se místo anatomicky striktního dělení podle lokality vytvořila nová funkční jednotka – svaly jádra (přeložené anglické core, protože angličtina v medicíně už převálcovala latinu). Do svalů jádra se zahrnují mimo jiných takzvané hluboké svaly páteře, mezižeberní svaly a šikmé a přímé svaly břišní. Přesný výčet pro vás ale není důležitý. Přestože je v anatomickém atlase budete hledat ve všech kapitolách o trupu, vnímáte je, řídíte je a používáte jako jeden celek.
Napsal jsem sice vnímáte a řídíte, ale spíš platí nevnímáte a neřídíte. Svaly jádra mají rodokmen sahající až k žížale – tedy mnohokrát delší než ten nejvznešenější královský rod. A protože sval a jeho řídící centrum jedno jsou, jsou po celé ty miliony let řízené stejnými oblastmi nervové soustavy. Jenže co je pro červa “high technology”, to je u člověka zahrabáno pod vrstvami modernějších center.
A tak jak jsou (alespoň já si to tak představuji) na každém ministersvu oddělení, o kterých ministr nikdy neslyšel, a ona přesto dál produkují své oběžníky, nařízení a vyhlášky, vládnou centra a svaly jádra naším tělem, aniž by se obtěžovaly nás o tom informovat.
A tak jako se ministr o takové kanceláří dozví až z novin (nějaká ta zpronevěra či korupce – vždyť to čtete denně), i my se dozvíme o existenci jádra až když jeho funkce selže.

Když loupe v kříži…

Slabinou celého systému jádra jsou břišní svaly.

Následkem civilizovaného způsobu života tuto oblast příliš netrénujeme – chybí nám fyzická práce vstoje, kdy se přirozeným způsobem asi zapojovala nejvíc – sekání mečem, kosou, sekerou, házení lopatou, kopání motykou. K tomu si připočítejte obezitu, případně těhotenství (první u pohlaví obého, druhé zatím jen u žen), kdy protažené svaly břicha výrazně ztratí na účinnosti, a budete mít hlavní příčiny obrovského výskytu bolestí zad a následných onemocnění.
Funkcí břišních svalů je i balancování, když se země dotýkáme jen jednou nohou. Jenže kdy člověk sedavý stojí na jedné noze, že? Leda když si navléká ponožku či botu a nemá se kam posadit. Jediná židle, na které se balancuje, je ta barová. Vypadne-li z jádra břicho, veškerá tíha zůstane na vzpřimovačích.
Dále se příběh odvíjí podle dvou hlavních scénářů, libovolně se ovšem prolínajících.
První příběh je příběh akutní:
Jarý třicátník, sice s blahobytným bříškem, ale jinak při síle – třikrát týdně prohání hruď a bicepsy v posilovně – se jme stěhovat kredenc. Předkloní se – obtížně, vadí bříšek – chytne kredenc, zabere a… už se nenarovná. Závěr lékaře zní – na rentgenu nic není, je to lumbago, blokáda neboli houser. Co se stalo?
Síla při pokusu o nadzdvižení kredence se zkoncentrovala někde v oblasti beder. Ochablá břišní stěna nepomohla, vzpřimovače nestačily. Některý z obratlů se pohnul o fousíček víc než je zdrávo a přiskřípl nerv vycházející z páteře. Ihned se sice vrátil zpět, ale tak, jako ponorka, do které začne zatékat, zavře vodotěsné přepážky v okolí průsaku, zablokuje ochranný systém všechny zádové svaly v okolí ohroženého místa. Bolestivá křeč produkuje nové signály o ohrožení a kruh se uzavírá.
Druhý scénář je scénář chronický:
Pokud na sobě tento jarý třicátník nezapracuje a větší či menší mikroúrazy páteře se budou opakovat, ve svalech týraných křečemi se rozvine chronický zánět. Svaly postižené zánětem se zajizví a páteř přestane být v některých segmentech pohyblivá a pružná. Oblasti ještě funkční jsou přetížené a přebírají blokády i za své okolí. Nahlodávají se i obaly meziobratlových plotének a může dojít k výhřezu. A to všechno kvůli lahvové desítce a bůčku…
Batoh plný potíží ?
Jaké další nástrahy se objeví, nahodíme-li si na záda ruksak? Nejzávažnější změnou není ani prostá hmotnost nákladu, ani změna těžiště. S tím vším by se svalový systém celkem vyrovnal. Rozhodující je pro jádro vznik “mrtvých” setrvačných hmot, navíc působících poměrně daleko od těžiště a osy těla.
Nikomu ze čtenářů asi nemusím popisovat, oč snazší je nést na zádech padesát kilo po rovné asfaltové cestě oproti sestupu s poloviční zátěží polem balvanů velikosti fotbalového míče. Hmota na vašich zádech má vlastní vyhraněnou představu o ideální dráze. Svoje komentáře k vaší představě přenáší přes styčné body batohu a těla na vaši kostru.
Oproti obecně vžité představě tolik neškodí rázy v dlouhé ose páteře. Polotekutý střed ploténky je nestlačitelný, okolní chrupavka zapruží a ploténka celá funguje jako olejová patrona odpružené vidlice horského kola.
Svaly jádra nevnímáte…až do chvíle, než selžou

 

Daleko horší než tlak jsou síly střižné a rotační. Střižné síly přirozený tlumící mechanismus ploténky minou a přenášejí se přímo na páteřní vazy a svaly. I proti rotačním silám jsou samotné vzpřimovače úplně bezmocné, protože rotace působí téměř kolmo na směr jejich stahu.

Vezměme si třeba pohyb po úzkém skalním hřebínku nebo stoj na uzounké skalní římse při hledání dalšího stupu. To ani nemusíme mít bágl, abychom měli co dělat s udržením balancu, kdy i nepatrné zavrávorání může skončit dobře patrnou rozborkou kostí podstatně níže. Připočteme-li gravitaci, bez trénovaných břišních svalů můžeme výše uvedené síly jen ztěží koordinovat, a pro bedra to je sakra velká zátěž.

Je-li pro spokojený sedavý způsob života dobře trénované jádro přinejmenším praktické, chcete-li se věnovat jakékoliv sportovní aktivitě, může být pro vás jádro otázkou doslova kruciální (tedy křížovou).
 
A i kdyby nakrásně nešlo přímo o ohrožení života, nechat se vrtulníkem snášet z hřebenovky někde v Rakousku proto, že vás jenom “vzal kříž” může být poněkud luxusním závěrem dovolené.
Komu není shůry dáno…
…musí si připlatit za batoh. Tuhle parafrázi neberte doslova. Vaše výstroj by jednoduše měla být úměrná náročnosti akce, bez ohledu na vaše mínění o vlastní zdatnosti. K odvlečení třiceti lahváčů z pohostinství na návsi do chalupy v zásadě stačí pytel od brambor. Ale třeba na ferátu nebo skialp by si většina z vás asi pořídila něco krapet ergonomičtějšího.
Při výběru je důležitý jak nosný systém, tak “nákladový prostor”. Dobrý batoh by měl být tzv. vychytaný. Možná existují výjimky, ale já bych ho rozhodně nehledal v supermarketu, a rozhodně bych na něm nešetřil. Nosný systém by měl být dobře propracovaný ve všech ohledech – záda, popruhy, bederák, a adekvátní vzhledem k objemu batohu (odpovídající síly a tuhosti). Zatímco ramenní popruhy zajišťují spíše komfort nošení, bederák je přímo zásadní oporou pro zatíženou páteř. Dobře dotažený bederní pás omezí i náhlé střihy a kruty mezi hrudníkem a pánví (vždy mě rozesmějí nebo spíše rozesmutní turisté v amerických filmech, kteří jej zapínají jen na oko, pokud vůbec, a v místech celkem nepatřičných, přitom nesou bágl velký jako vlastní lednici, a s jakou lehkostí jej nahazují na záda…).
Vliv má i tvar nákladového prostoru (pytle) a případná možnost dodatečné komprese obsahu batohu. Čím kratší je vzdálenost mezi vzdálenou stěnou batohu a vámi, tím méně vámi batoh bude cloumat. Na tomto parametru se samozřejmě podílí nejen tvar, konstrukce a materiál nákladového prostoru, ale i již zmíněný nosný systém. Batoh jako celek by měl především bránit svévolným pohybovým aktivitám nákladu. Každé rozverné poskočení ruksaku z ramene na rameno a popokopnutí do zadku se samozřejmě přenese i na vaši kostru.
Trojúhelník stability pak doplňují vhodné pevné boty! Nemám ani tak na mysli případné sklouznutí a pád do údolí – ten škodí páteři stejně jako kterékoliv jiné tělesné součástce. Zlomyslný náklad dá ale každé vaše škobrtnutí a dupnutí zádům pěkně pocítit.
Přes všechnu pozornost věnovanou výstroji ale nezapomínejte, že ani ten nejdražší a nejsofistikovanější batoh se sám neponese.
Pokud věnujete na jeho získání tolik energie, že vám už žádná nezbude na údržbu tělesné schránky, tak minimálně “houser” si na vás zobák brousí, i kdyby byl batoh celý ze zlata.
Chcete-li si tedy užívat pohybu do vysokého věku pružní jako proutek a dáváte-li přednost finanční podpoře cestovního ruchu před sponsoringem ortopedů, měli byste pečovat nejen o svoji výstroj a výzbroj, ale také o svoji zranitelnou tělesnou schránku. Pokud jste doposud upřednostňovali jen zádové svaly, oživte i svaly břišní. Jestli jste se zaměřovali na štíhlý pas a ploché břicho, vzpomeňte si i na vzpřimovače. A jestli jste dodnes spravedlivě zanedbávali všechno, je nejvyšší čas s údržbou začít!

Autor: © D. Jakoubková

Autor: © Oetztal.com

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

Batoh plný potíží aneb Posiluj břicho = zachráníš záda

Batoh plný potíží

geniální článek o tom, jaký dopad má lenost na zdraví člověka. díky za něj:-)...

Diskutovat

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.85

Anketní otázka