Tento strom, vědecky zvaný Adansonia digitata, je nápadným zjevem polosuchých krajů tropické Afriky. Jeho podivuhodný peň (kmen), jakoby nestvůrně zdrcený nějakou nemocí, ční nad plochy savan pokrytých travou, křovinami a ojedinělými skupinami stromů. ¨

Žádný jiný strom na světě nedosahuje tak velkého objemu kmene, ač výška baobabu je celkem prostřední, neboť zřídka dosahuje 20 metrů, výjimečně 30; stromy s průměrem 9 metrů nejsou nijak vzácné. Takoví jedinci jsou jistě velmi staří, avšak prvotní vědecký odhad 6ooo let pro devítimetrového tlouštíka je přemrštěný, neboť tento strom rychle tloustne.

Baobab je původem Afričan s centrem výskytu na Madagaskaru, ale dobře se aklimatizoval i v Přední Indii a v jiných tropech s dlouhým obdobím sucha, kdy shazuje listy a je 5-6 měsíců holý i v době zrání plodů. Nádherné bílé kvěry asi 15 cm veliké, se objevují v době dešťů (od října do dubna), kdy strom má listy. Plody asi 3o cm dlouhé visí na dlouhých stopkách s holých větví. Jsou sladkokyselé a mají moučnatou dužinu, kterou domorodci rozličně upravenou požívají – obsahuje mnoho proteinů a vitamínů. Semena obsahují asi dvě pětiny tuku, nejcennější je však kůra, jejíž lýko dává velmi pevná vlákna na provazy. Kůra je též dobrou surovinou pro výrobu papiru, nelze jí však k tomu použí, neboť rozptýlený lýskyt baobabu znemožňuje volnou těžbu a nadto jde o storm chráněný. Dřevo je lehké a měkké; černoši z něho vyrábějí čluny a plováky k rybářským sítím, snadno však hnije. Domorodci někdy dokonce ve kmenech tohoto stromu vydlabávají své příbytky nebo hroby a obecně považují strom za hodný úcty a zbytečně jej nekácí. Jde také o velkou zásobárnu vody.¨(až 120 000 litrů), což láká slony v době sucha, kdy jej v zápalu žízně dokážou zcela zdevastoat.